Autor: Sophie JordanOrigiální název: Firelight 2 - Vanish
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2012
Nedočkavě jsem si koupila knihu hned jak na podzim vyšla. První díl skončil napínavě a já se do ní hned začetla. Akorát obálka se mi zdála nějaká vydledlá a po přečtení jsem pochopila, proč taková je.;)
Plus bylo, že mi vydržela déle než první díl. Četla jsem ji dva dny v práci a rozhodně jsem se nenudila. Kniha má jak své klady, tak i zápory. Přesto jsem velmi ráda, že jsem si přečetla pokračování.
Anotace:
Jacinda vyzradila tajemství svého drakijského kmene, aby zachránila chlapce, kterého miluje. Převtělila se kvůli němu před lidmi, a tak porušila jedno z nejpřísněji dodržovaných pravidel. Teď se ale musí ke kmeni vrátit, s vědomím, že Willa možná už nikdy neuvidí. Will má zastřenou paměť a jeho vzpomínky na onu osudnou noc a slib, který Jacindě dal, jsou zřejmě ty tam. Za své prohřešky a za to, že z drakijského města utekla, ale hlavně proto, že se zamilovala do lovce draků, Jacinda přichází o výsadní postavení i o nejlepší kamarádku Azurku. Cítí se strašně osamělá a začíná pochybovat o tom, jestli přece jen nedělá chybu, když se vzpírá kmenovým pravidlům, a jestli by se jim neměla nakonec podrobit. Přesto se upíná k naději, že na ni Will úplně nezapomněl, najde ji a zase budou spolu. Může se její přání splnit a bude schopná případně s Willem odejít a všeho se vzdát?
Jacinda se musela vrátit ke kmeni, nebylo cesty zpět. Ale pronásledovali je lovci. Zdálo se, že jsou v pasti a ke kmeni se vůbec nemají šanci dostat. Jenže nikdo nepočítal s momentem překvapení. Z Tamry se stala mlhotvorka. Rozprostřela kolem lovců mlhu zapomnění a všichni drakijové mohli uniknout. To však znamenalo, že na ni Will úplně zapomene.
V kmeni je jako ve vězení a cítí se sama. Azurka se s ní nebaví a všichni její známí (včetně knihovnice, u které dříve pracovala) se na ni dívají s opovržením. Její matka je pořád v práci - podřadné a Tamra se musela nastěhovat k Nidii, jediné mlhotvorce jejich kmene. Cassian se snaží získat její pozornost, ale marně. Jacinda přemýšlí o útěku. Přeskočí hradby města a v lese narazí na Willa. Nezapomněl. Měl drakijskou krev, mlha na něj nepůsobila. Našel ji, protože dokázal vycítit ostatní Drakie. Chce, aby s ním utekla pryč. Ale ona nechce opustit matku a Tamru. Její matka se začala utápět v alkoholu a sestru čekal stejný osud jako předtím ji - je majetkem celého kmene. Domluvili se na později, Jacinda mu slíbila, že s ním odejde, ale vezme sebou i rodinu.
Jenže události nešly podle plánu. Kmen odsoudil Jacindu jako nepřispůsobivou a nebezpečenou samu sobě i ostatním. Čekal ji trest uřezání křídel a jediný, kdo by tomu mohl zabránit byl Cassian. Jenže měl své podmínky. Jakou cestu si Jacinda vybere?
Hodnocení 90%
Tento díl se mi líbil, i když o něco méně než ten první. Více se tu rozebíraly vztahy mezi Jacindou, Willem a Cassianem a občas to člověku mohlo lézt na nervy. Dlouho se nemohla rozhodnout a nakonec to stejně zůstalo otevřené, takže jsem zvědavá, co nám autorka ukáže v posledním díle.
Jak jsem v prvním díle neměla ráda její matku, v tomto díle mi jí bylo spíš líto. V takovém kmeni bych opravdu nechtěla žít.
Autorka se v tomto díle - aspoň podle mě - snažila ukázat Cassiana v lepším světle, ale mě to moc nepřesvědčilo. Najednou mu na Jacindě osobně záleží? Ne jen kvůli tomu, že dští oheň? Jsem velmi zvědavá na pokračování.
Mrzí mě, že se autorka více nevěnovala jejich světu - třeba kdo nebo co jsou Enkrosové. Mě by zajímalo, kdo to je. Vědí o drakijích a s chutí je loví na své experimenty. Možná se to dozvíme příště.
