úterý 31. prosince 2013

Teaser Tuesday #19

O co jde?
  • Popadni knihu, kterou momentálně čteš.
  • Otevři ji na náhodné stránce a napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky.
  • Bez Spoilerů.
  • Sdílej taky název knihy a autora, aby si mohli ostatní TT účastníci tuhle knihu přidat do své "to-read" záložky.
Teaser Tuesday pořádá Should Be Reading.

Dnešní teaser je z knihy Mycelium - Led pod kůží. Začíná to velmi dobře, možná dokonce budu mít ráda Kamëlë.






K čemu ještě podporovat Össeany?

Síť byla plná šílenců.

Krásný Silvestr 2013

Všem přeji krásné prožití Silvestru, moc se neopijte jen si užívejte a hlavně bez stresu a napětí.
Uvidíme se zase příští rok, určitě bude stát za to:)



pondělí 30. prosince 2013

Kresby k příběhům 2 - kouzla pastelek

Dlouhou dobu jsem nic nenakreslila, vždy, když mě to chytlo (musí být dopoledne,poledne, venku modro a svítí sluníčko, pak mám chuť vzít do ruky tužku a už to jede), tak mi do toho něco vlezlo. Stejně jako dnes - nákupy, vaření, lítání po městě s mamkou/kamarádkou atd. Snad zítra bude také modro, ale pokud ne, stejně si k tomu sednu, už mi to chybí a mám tolik nezpracovaných námětů. (Už mám i hotové jedno grafické zpracování písma)

Přece jen je tu jedna nová kresba. Čmárala jsem a čmárala, až jsem nakreslila mužskou postavu. Dokonce to jako chlap vypadá >> po naskenování se mi to nezdálo, tak jsem ho trochu přegumovala a překreslila a hned se mi to zdá mnohem lepší.

S barvičkami jsem se vyřádila pěkně, mě to prostě hrozně baví.



Jako prvního tu máme mladého muže. Už, když jsem ho kreslila, věděla jsem, kdo to bude. Vyloupl se mi z toho jeden z hrdinů Dračího města, Ondřej. (Docela ujde, ne?)


Tady na tomto obrázku je zachycená hlavní hrdinka stejného příběhu Jana. V šedém rouchu, stojící u vchodu do chrámu boha Věčného bytí.

Jako další tu máme jednu z vedlejších postav příběhu - Lianeu. Tentokrát pěkně v barvách.

A jako poslední jsem se opravdu vyblbla. Verzi tužkou jsem dělala cca dvacet hodin a pak to asi během dvou hezky vybarvila. Je to má představa pokoje, který patřil Lie(viz výše), v jejím domovském městě. Hned bych takov brala, jen by tam bylo ještě více knih.

No, a já zítra znovu vezmu do ruky tužku a budu zase čmárat. Ještě chci vyzkoušet zbývající postavy (Eldara), a potom mám vizi, jak Jana s Liou stojí bokem k sobě do V, tvářemi natočené ke čtenáři a mají na sobě šupinaté uniformy a docela vychytralý výraz (jen nevím jak se mi to povede). Á samozřejmě, asi se odreaguji i nějakou dračí kresbou, ať tu mohu představit i velectěné božstvo. Zatím mám jen náčrtky odznaků jednotlivých ras (to jen tak, v příběhu by takové tretky nikdo nenosil :)

Top desítka přečtených knih za rok 2013

Rok se s rokem sešel a zase tu máme Vánoční svátky a Silverstra. A protože letos byl výjimečný rok, rozhodla jsem se, po vzoru ostatních, udělat si menší žebříček knih za rok 2013. Přečetla jsem jich dost, hlavně v druhé polovině roku, kdy jsem na to měla čas i myšlenky a pomohla tomu i minimalizace stresu. Je těžké, rozhodnout se o pořadí, ale vezmu to tak, jak na mě jednotlivé příběhy působily. První jsou ty, které mě opravdu dojaly a dlouho potom jsem nad nimi přemýšlela.











To by bylo, myslím, že jsem vybrala dobře. Číslice jsou sice trochu rozhárané, ale to je fuk, po letech jsem zase sáhla na photoshop:)

Toto je kompletní seznam knih, které jsem zvládla za rok 2013:)
Leden
Lissa Price - Banka těl - Mladší
Únor
Issac Asimov - Předehra k Nadaci
Mike Lancaster - 0.4 Soumrak civilizace
Červen
Beth Revisová - Všechny barvy země
Sophie Jordanová - Drakie 3
Červenec
Jaroslaw Grzedowitz - Pán Ledové zahrady 2
Srpen
Neil Gaiman - Američtí bohové
Karen Marie Moning - Horečka Dananů
Září
Cassandra Clare - Město ze skla
Katka Heřmanová - Radek - Mistr v komplikování vlastního života
Lauren Oliver - Chvíle před koncem
Vilma Kadlečková - Mycelium
nedočteno - Delirium (Lauren Oliver), Noční klub II. (Jiří Kulhánek)
Lenka Cyprisová - Královské tajemství
Říjen
Sarah Crossan - Dech
Listopad
Christopher Paolini - Brisingr
Christopher Paolini - Inheritance
Steven Erikson - Měsíční zahrady
Prosinec
Steven Erikson - Dům mrtvých

Nevím kolik tisíce stran to je, zřejmě hodně (kdo to má teď počítat že? ALe vím, že od konce září do teď, je to nějakých 5500 stránek, což je pěkný výkon.

A jaké jsou vaše top knihy za letošní rok? Podělte se:)

neděle 29. prosince 2013

Co mi dal rok 2013?

Tento rok byl pro mne opravdu zvláštní, dalo by se říci i zlomový a rozhodně k lepšímu. Chci se s vámi ve stručnosti podělit o to, co se mi za rok 2013 povedlo, či nepovedlo, jakou změnou jsem prošla. Bylo to někdy hodně zajímavé:)

Začneme tedy hezky od začátku. Rok 2013 přišel a já se potýkala se zdravotními problémy, ne nijak vážnými to ne, ale přece jen bylo otravné a únavné mít zánět nosohltanu či průdušek co dva týdny a já se bála, že mě vyhodí z práce, protože jsem pořád marod. Zkusila jsem toho hodně, kdo mě z ná, ví, že díky studiu se stravuji v příhodných mezích a smažené a uzeniny mi dvakrát nevoní. Jedla jsem hory česneku, citronu, domácího medu, pak pořídit Grepové kapky a furt nic.

A pak jsem to našla. Zelené potraviny.
Konkrétně šťávu ze zeleného ječmene a řasu chlorellu od české firmy GreenWays (Nebudu ji vám vehementně nutit, jen napíšu, jak jsem na tom já, sami si to přeberte. Aspoň vím, že od nich mám to nejčistší, co se dá sehnat)
.Shodou náhod jsem se ocitla ve Zlatém klíčku a potkala tam kamarádku ji tam jako prodavačku. Párkrát jsme se sešli a ona mi je doporučila, sama je bere kolem dvou let a zbavila se častých angín a zánětů (také je Dietní sestra, tak ví o čem mluví). Šla jsem do toho, zoufalá, ochotna zkusit cokoliv.
A světe div se, po skroro roce užívání jsem nebyla ani jednou nemocná (pokud nebudu počítat jednu pěknou rýmu, kterou jsem si vyléčila Dubovými kapkami).
  • Krok jedna, vylepšila jsem si imunitu a trávení s pomocí Zeleného ječmen a Chlorelly. Šťáva mi moc chutná. V letních parnech s ledem krásně osvěží. Miluju ji. Chorellu už méně, občas na ni zapomínám, ale nevím, co bych bez ní dělala. Je silně protizánětlivá a podporuje zdravé bakterie ve střevech. Když sním něco špatného uleví mi, když se něčeho moc přejím, uleví mi od těžkého břicha. Zastavuje krvácení - vyzkoušeno, hojí rány i hnisavé - vyzkoušeno na našem potkánkovi.:)
A protože jsem jela na zelené vlně a čistila si organismus, byla jsem první polovinu roku Vitariánka (jí se jen tepelně neopracované potraviny) pak i Veganga a Vegetariánka. Já prostě musela vyzkoušet všechno. Jestli budete chtít nějaké tipy, či recepty, stačí se zeptat - ale jen ty jednoduché, já na složitosti nejsem. Nejraději a stále používám stolní mixér a dělám si ovocné koktejly na snídani, nebo domácí nutellu z avokáda, banánu a kakaa. To je hutná mńamka.
  • Změnila jsem způsob stravování. Nakonec jsem byla na půl Vitariánka a Veganka až do července. Byla to úžasná doba, ráda na ni vzpomínám, ale teď v zimě to cítím zase jinak, prostě tělo si řekne. Někdy se divím, jak jsem to mohla dát, být jen na ovoci, klíčích a listové a plodové zelenině. Všechno mám moc ráda, chutná mi a já vůbec neměla hlad. Postupem času jsem toho jedla méně než dřív a měla zároveň víc energie, shodila jsem asi osm kilo, zbavila se celulitidy a nafouklosti. Bylo to fajn, ale asi na mě čeká ještě jiná cesta, nebo to mám možné různé, podle období.
Teď v zimě nejsem ani jedno. Sama se nijak neoznačuji, prostě nejím maso (už rok) - vlastně jím jen ryby, ty miluju; uzeniny ani mléčné výrobky, krom domácích vajec, másla a semtam si dám hermelín. Celulitida je zpátky, stejně jako váha, ale já vím, že s jarem to zase samo sklouzne. Žádná křeč, řídím se tím, že jím, co mi chutná, do ničeho se nenutím a jím to s chutí:) (Třeba i jednou za rok máme od rodičů domácí sádlo i škvarky, to nemůžu vynechat).

Díky experimentování jsem objevila kouzlo manadlového mlék, z konopných semínek a makového. Ty mám nejraději ještě s rozixovaným banán a nepraženým kakaem.
Mňamka. Stejně jako rozmixované banány s goji, s kakem nebo bez. Do te´d si dělám ovocné snídaně, kdy to buď různě nakrájím, či pomixuju a pak uždibuji lžičkou.
  • Díky tomu všemu jsem začala i jinak nakládat se svým životem. Přestala jsem s antikoncepcí - proč se čistit a zároveň cpát chemii do těla, když to jde i jinak, že? Ale dalo mi to zabrat. První tři měsíce mi padaly vlasy a doteď ještě bojuji s akné, ale vím, že vyhraji. Až jsem ji vysadila, zjistila jsem, že kolegyně z práce díky ní skončila v nemocnici s embólií - ještě, že jsem to měla vždy všechno v pořádku:)
Zhruba v půlce roku přišla změna zdá se zatím největší. Nebyla jsem spokojena se svou prací telefonní operátorka. Ubíjela mě. Psychicky. Každý den jsem chodila domů vycucaná jako citron a nevěděla co dál. Kde bych sehnala tolik peněz? Co budu dělat? (A to jsem prosím dělala jen zákaznický servis na dobíjecích simkartách pro Outů).
  • zachránila mě kamarádka, která odcházela ze zdravé výživy a bylinkářského obchůdku Zlatý klíček. Jsem jí moc vděčná, že mi nabídla své místo jako první. Věděla, že jsem po tom moc toužila. Tam si člověk popovídá se zákazníky, všichni (skoro) jsou milí, upovídaní a rádi se baví o výživě a stravování:) Takže jsem v červnu změnila práci na pozici prodavačka. Platem jsem hodně snížila, ale ta spokojenost za to rozhodně stojí!
  • S blížícím se podzimem jsem začala více číst a zase se vrátila ke psaní. Na jaře jsem dokončila příběh Oheň v srdci a až do podzimu měla tvůrčí okno. Pak jsem začala zse psát, menší povídky i ty větší. Třeba třetí pokračování Síly duše. Už mám padesát stránek:) Také jsem se zapojila do Temnářčiných literárních dílen a jsem moc ráda, že se tam mohu něčemu přiučit, nebo prostě jen bavit psaním.
  • A když nepíšu tak kreslím, vždy v kuchyni s výhledem do zahrad a to se pak čmárá jedna radost. Ale jen když je venku krásně. Docela jsem s zlepšila a vlastně si tak vyrábím ilustrace ke knize.
A co s koncem roku? Nezůstal pozadu. Letošní Vánoční svátky byly úžasné, plné pohody, klidu a naší rodiny, která se sešla na Štědrovečerní večeři u kapra, kterého jsem snědla hned dva kousky. Dokonce i knih jsem dostala pět. Letos jsem svou knihovnu rozšířila jak už dlouho ne. Už mi na ty knihy ani nestačí.
  • Co je úspěch, po těch pěti letech samobydlení, že se mi poprvé povedlo úplně všechno cukroví a s chutí jsme ho s přítelem sdlabali ( Už není, hehe). Minulé roky jsem musela část vždy vyhodit, nikdo to nechtěl jíst.
  • A úplně naposledy jsem se rozhodla zůčastnit soutěže O dračí řád - poslala jsem dvě povídky, tak mi držte palce:) Co se týká mého čtení, musím říct, že jsem přečetla za poslední půl rok 30 knih a dohromady za celý rok se to blíží ke čtyřicítce. Toť rekord, který je hoden, abych ho překonala.
Toť vše, já jsem za tento rok moc ráda. Událo se toho opravdu hodně (jedna kamarádka porodila hezkou holčičku, poznala jsem kupu skvělých lidí a doufám, že příští rok poznám další:)
Ještě jsem hodím svou knižní hitparádu a můžu se těšit na rok 2014, cítím, že bude také výjimečný.

zdroj ječmeného obrázku v prokliku. Zítra sem dám autentický záběr:)

Chci si přečíst XVIII.

Už dlouho, vlastně něco přes měsíc, jsem tu nedala nový seznam.
Důvod byl ten, že jsem nevěděla, co se m dát. Nehledala jsem nové knihy, měla jsem spoustu práce přečíst Malaz, dodělat revizi Síly duše a napsala jsem tři povídky do soutěží.
Ale teď, po Vánocích, jsem zase začala hledat a našla jsem toho věru dost, tak se zatím podělím o ty tři, které bych si chtěla v následujícím roce sehnat:)

Máte třeba tip čím začít?



Lauren DeStefano - Past

Anotace: Co kdybyste se dozvěděli, kdy - na den přesně - zemřete?
Díky moderní vědě se každá lidská bytost stává tikající časovanou genetickou bombou. Bezohledné manipulace s genetickými informacemi způsobí, že muži se dožívají pouze dvaceti pěti let a ženy dokonce jen dvaceti. V této bezútěšné době jsou mladé dívky unášeny a nuceny žít v polygamním manželství, aby odvrátily hrozbu, že lidstvo vymře.
Tento osud čeká i šestnáctiletou Rhine Elleryovou. Je unesena, aby se stala jednou z vyvolených nevěst a vstupuje do světa bohatství a privilegií. Přestože její manžel Linden k ní chová opravdové city, jediným cílem Rhine je útěk - chce najít svého bratra-dvojče a vrátit se domů. Ale Rhine se musí vypořádat s více problémy, než jak znovu získat svobodu. Lindenův excentrický otec je odhodlán najít protilátku na genetický virus, díky kterému mu hrozí ztráta syna, i když to znamená jít přes mrtvoly, aby prověřil své experimenty…

Četla jsem u VeEee pěknou recenzi a dnes mi to připoměla i ve své seznamu k přečtení na rok 2013. Obálka se mi moc nelíbí, takoá moc do hnědobéžova, ale anotace už vypadá mnohem lépe. Škoda jen, že to nemají v knihovně, ale plánuji si to sehnat, má to být dosti drsný příběh, smutný a rozhodně to nebude pro hrdinku žádný med. Uvidíme.


Anotace: Londýn roku 1896. Nesčetné vynálezy dovolují vzdělanému člověku uvěřit, že je možné dosáhnout nemožného. To ostatně dokazuje i vznik společnosti, která svým klientům umožňuje uskutečnit dávný lidský sen - cestovat časem.
A přesně to také udělá Claire Haggertyová, nespokojená mladá žena ze zámožné rodiny, která je přesvědčená, že jí žádný z nápadníků nedokáže nabídnout opravdovou lásku. Proto se vypraví do roku 2000, kde se zamiluje do muže z budoucnosti a zažije s ním milostný románek napříč časem.
Ale ne všichni si přejí vidět budoucnost. Andrew Harrington se rozhodne spáchat sebevraždu, protože zjistí, že nic už nedokáže smazat bolest ze smrti jeho milované, prostitutky jménem Mary Kelly, která se stala poslední obětí Jacka Rozparovače. Když je mu však nabídnuta možnost vrátit se o osm let zpět a zachránit ji před smrtí, rozhodne se svůj plán přehodnotit.

A dokonce i sám H. G. Wells pocítí rizika cestování časem, když do jeho doby přijde člověk z budoucnosti, který ho chce zabít, aby mohl vydat jeho knihy pod svým jménem…

Na tuhle knihu jsem četla pár rozporuplných recenzí, ale faktem je, že cestování řasem je zajímavé a film Stroj času já prostě miluju. Nemám ale žádná očekávání, jsem zvědavá, co mi kniha nabídne, tedy, až se k ní dostanu.


Julie Crossová - Rozděleni časem - Bouře

Anotace: Přítomnost, rok 2009.
Devatenáctiletý Jackson je normální student... tedy téměř normální. Dokáže totiž cestovat časem. Nic nemůže změnit, jen znovu prožít to, co se už stalo. Po útoku dvou neznámých mužů se Jackson ocitne o dva roky zpět.

Minulost, rok 2007.
Jackson se nemůže vrátit zpátky do přítomnosti. Jaké tajemství ho obklopuje? Proč ho pronásledují neznámí útočníci? Stojí tváří v tvář "nepřátelům času" a musí se rozhodnout, co všechno je ochoten obětovat pro záchranu svých blízkých a možná i celého světa...

A poslední je Bouře. Prvně jsem to nechtěla číst vůbec, pak jsem narazila na pár kladných recenzí a začal ve mě hlodat červík pochybností - co kdyby se mi to líbilo? Skákání časem? Nějaká romantika? Pro jistotu jsem si to rezervovala v knihovně jsem a zvědavá, jaký názor sina to pak sama udělám.


A na co se chystáte vy?

zdroj: www.goodreads.com

sobota 28. prosince 2013

Marissa Meyer - Scarlet

Originální název: Scarlet
Série: Měsíční kroniky #2
Vydal: Egmont
Rok vydání: 2013
Počet stran: 456
Hned jak jsem dočetla Cinder, věděla jsem, že si musím co nejdříve přečíst i Scarlet. Jenže finance nic moc a knih tu na mě čeká ještě kopa. Tak jsem ji zahrnula do Vánočního seznamu a světe div se, přistála mi pod stromečkem J
Scarlet má nádhernou obálku, nemohu se na ni vynadívat, lepší než Cinder. Temně modré tóny a v pozadí dívka v červeném plášti, kolem ní tajemný les. Lepší to být nemohlo, jsem opravdu spokojená.
Od pokračování jsem mnoho neočekávala, přece jenom si pak knihu více užiji, když nemám přemrštěné nároky - a vyplatilo se.

Anotace:
Osmnáctiletá Scarlet Benoitová je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama. Nepotřebuje a ani nechce si nikoho pustit do života. Výjimkou je její babička Michelle, žena, která Scarlet naučila všechno, co umí: pilotovat raketu, oškubat kachnu, ignorovat názor většiny a udělat si svůj. Celých jedenáct let byla babička pro Scarlet jediným blízkým člověkem na světě.
Až do dne, kdy babičku unese jakýsi tajemný gang a Scarletin život se navždy změní. Jediný, kdo o tomto gangu něco ví, je Vlk, pouliční rváč, kterého Scarlet zná jen zběžně. Scarlet se nerada svěřuje cizím lidem, zvláště pokud jde o muže, ze kterých čpí potíže na sto honů. Jenže Vlkovu pomoc potřebuje, pokud chce najít únosce své babičky. A to ještě netuší, jakou roli hrála před lety její babička při záchraně princezny Selene, nebo kdo Vlk vlastně je a jaké jsou jeho skryté úmysly…

V tomto díle sledujeme mladou dívku Scarlet, která pátrá po své zmizelé babičce. Už je dva týdny pryč a policie případ uzavřela jako možnou sebevraždu. Scarlet pracuje na babiččině farmě a čerstvou zeleninu dodává do Taverny v Rieux. A právě tam poprvé potká Vlka. Tajemného muže se zelenýma očima, který si vydělává pouličními zápasy. Nabídne jí napřed pomoc na farmě, ale později i s hledáním babičky, protože Scarlet mu vmete do tváře, že její babičku má on - domnívá se tak proto, že má na paži zvláštní tetování, které její otec (který únoscům zřejmě uprchl) označil. Podle něj ti únosci měli stejné tetování. Ale Vlk se brání, neví nic o její babičce, vlastně se celou dobu zdá, že je na světě úplně nový - nezná ani rajče a neustále budí dojem, že všechno kolem sebe vidí poprvé. A tak se Scarlet vydává na cestu do Paříže, zachránit babičku, Vlk totiž přesně ví, odkud to tetování pochází.

Další dějovou linkou je Cinder, která musí uprchnout z vězení. Bohužel si ale splete celu a omylem se probourá k Thornovi, do jeho izolace. Thorne je hodně ukecaný a samolibý, takže Cinder brzy začne lézt na nervy, ale vlastní loď, tak jí nezbývá, než ho vzít sebou.
Nakoukneme samozřejmě i ke Kaiovi, který to jako nový císař nemá lehké. Kupí se na něj povinnosti a on stále nemůže dostat Cinder z hlavy, i když je kyborg. Ale musí po ní zahájit pátrání a neustále se bránit vlivu královny Levany. Jenže jeho síly jsou omezené, co zmůže mladý kluk, proti otřelé a všehoschopné žene? Mnoho ne…

Posledním nakouknutím je i kapitola věnovaná pouze Vlkovi, líbila se mi, ukázala pěkně jeho vnitřní rozpolcenost.

Hodnocení:

Když to shrnu, kniha se m moc líbila, dokonce ještě více jak první díl. Zřejmě proto, že styl psaní i děj neměl až tak pohádkový podtón jako Cinder. Dějová linka Scarlet a Vlka je plná nebezpečí, krve, násilí, ale i vzájemných sympatií, které jim mohou brzy přerůst přes hlavu (či se utrhnout ze řetězu).
Kaiovi části jsou plné beznaděje, úsilí a smutku. Jsem ráda, že v tomto díle se více věnovalo Scarlet, přeci jen měla co říct, uměla si dupnout, i když byla často ztřeštěná a zbrklá. (No řekněte sami, rozjet se do vlčího doupěte, sama a zachránit babičku z jejich spárů?). Samozřejmě jí její vlastní blbost dojde, ale mezitím objeví Vlkovo kouzlo. Nesmím zapomenout na skvělou lko, která tu neméně důležitou roli.

Postavy byly fajn, jen jsem se ze začátku ztratila v popisu - v první chvíli mi se Thorne, tak jak popsala autorka, zdál jako senilní šedesátiletý stařík, který to má v hlavě popletené (Takový dědeček hříbeček, který si rád prohlíží nahotinky) až hodně dál je napsané, že je mu sotva před dvacet - ehmJ Ale díky němu jsem se zasmála a na konci ukázal, že je i charakter.
Vlk se mi líbil, holt má někdy náladu na tajemné hrdiny obalené svaly, ale se zraněnou duší, nebo prostě s komplexem Jsem bestie, raději se mě nedotýkej. I on se postupem času ukázal, že není jen ustrašený kluk v těle muže, ale pořádný Alfa samec, hehe, myšleno doslova - pochopíte, až přečtete.
Jediné, co mi vadilo bylo, že z popisu autorky jsem byla zmatená, kde se daný hrdina nachází, nebo jak kam se přesunul, - kde se to najednou ocitl? Musela jsem některé pasáže číst nadvakrát.

Takže doporučuji všema deseti. Je to temnější příběh než jednička, příběh psaní tak neuvěřitelně čtivě, že to dáte za jedno, max, dvě odpoledne a já jen doufám, že v dalších dílech se autorka věnovat Cinder, přeci jenom se to vše točí kolem ní. Jen mě teď bude štvát to čekání, vždyť trojka ještě nevyšla ani v Angličtině.

zdroje: obrázků v prokliku, www.goodreads.com

Velká čtecí výzva na rok 2014

Zaujala mě nová knižní výzva na příští rok, protože si díky ní určitě rozšířím obzory, jak budu hledat autory a knihy zapadající do zadání. Docela se na to těším, určitě to bude zábavné a celý rok budu mít co dělat, abych jednotlivé body splnila. Výzvu pořádá Nikki, najdete tam veškeré informace.

Tak co říkáte, půjdete do toho taky? :)

Přečíst 10 různých knih v sériích:
1. Spoutáni magií (Richelle Mead)
2. Temný ráj (Patrick Ness)
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.

Přečíst 10 knih z mé knihovničky (koupené před rokem 2014):
1. Anna krví oděná (Kendare Blake)
2. Mycelium - Led pod kůží (Vilma Kadlečková)
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.

Rozečíst 3 nové knižní série:
1. Sukuba (Richelle Mead)
2. Jsem roztříštěná (Tahereh Mafi)
3. Percy Jackson


Přečíst 10 knih na jejichž obale převládají tyto barvy:
  1. bílá
  2. žlutá/oranžová
  3. růžová
  4. červená -
  5. modrá
  6. zelená
  7. černá - Hlas nože (Patrick Ness)
  8. šedá - Jsem Roztříštěná (Tahereh Mafi)
  9. hnědá/zlatá
  10. fialová

Přečíst knihy začínající na dané písmeno v abecedě:
A
B
C
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L - Led pod kůží (Vilma Kadlečková)
M - Mrazivý polibek (Richelle Mead)
N
O
P
R
S
T
U
V
Y
Z - Zloděj blesku (Rick Riordan)
To jsem zvědavá, jak to zvládnu:)

pátek 27. prosince 2013

Povánoční knižní chlubení:)

Vánoce jsou za námi a letos pro mě byly převážně knižního rázu. Opravdu, tolik knih jsem ještě najednou nedostala, tak se tu chci mírně chlubnout.
Prvně na řadě ale bude drak, který mi udělal velkou radost. Není moc velký, jen těžký a moc moc krásný. Koupila jsem ho na výstavě minerálů (a nechala si ho dát jako dárek pod stromeček). Ten pán mi říkal, že je to jadeit, ale mě se to nezdá. Mám jadeitový náramek a to je taková světlá skoro mléčná zelená. Tohle se mi zdá spíše jako mechový achát, zvláště ze spoda má takové flíčky (mráčky?). Ještě si to nechám od někoho rozpoznat. Není to krasavec?


Letos jsem napsala seznam, co chci a moje rodina vybírala, aby mě mohla překvapit. Tak se mi tu sešla Scarlet od Marrisy Meyer (už ji mám přečtenou a vůbec mě nezklamala), první díl Pána ledové zahrady (ten jsem totiž četla půjčený z knihovny), a Závan klíčovou dírkou od Stephena Kinga (na tu se moc těším, takové letmé nahlédnutí do mé oblíbené Temné věže). Pak mě přítel překvapil Lehkým fantastičnem od Pratchetta a Lunaparkem od Kinga. Celkem 5 knih! To je u mě opravdu super.
A ten tyrkysový šátek v pozadí jsem si k Vánocům nadělila sama. Tak dlouho jsem na něj u nás v práci koukala, že musel být můj. Je to indický šál z vlny a tak hebký a krásný:)
No a když jsem dnes šla nakoupit, koukla jsem do knihkupectví (vážně, jen tak bez cíle) no a narazila tam na Puls od Kinga. Tu knihu jsem četla před třemi lety a moc se i líbila, jen jsem ji nemohla nikde sehnat...a pak jsem na ni zapomněla. Teď mi padla do oka a byla moje. :)
A jak jste na tom vy? Co jste dostali za knihy?

Sbírání listí - Konec výzvy

Výzva skončila a jak jsem si vedla? Řekněme že jsem překonala svá očekávání a splnila i level navíc. Prvně jsem si dala za cíl 3000 stran, ale jakmile jsem přelouskala Odkaz dračích jezdců, najednou jsem viděla, že budu muset zvýšit na 5500.

Leč, sice jsem jej nesplnila úplně (nedočetla jsem Dům mrtvých, v době konce jsem sice měla za sebou 400 stran, které mi zbývaly, takže jsem to přesáhla, ale nebudu to počítat, knihu ještě nemám dočtenou celou, začala být nějak zamotaná a já se ztrácela a raději se věnovala psaní. Ale už jsem překonala šestistou stránku, tak už jen stovka zbývá.


A co jsem přečetla?


Vilma Kadlečková - Mycelium (324 stran)
Sarah Crossan - Dech (384 stran)
Sergej Lukjaněnko - Noční hlídka (458 stran)
Rachel Hartman - Serafína - Příběh draků (352 stran)
Christopher Paolini - Eragon (487 stran)
Christopher Paolini - Eldest (668 stran)
Christopher Paolini - Brisingr (656 stran)
Christopher Paolini - Inheritance (860 stran)
Steven Erikson - Měsíční zahrady (574 stran)
Marissa Meyer - Cinder (400 stran)


celkem 5163 stran!


Děkuji za krásnou výzvu, odkaz na původní článek je zde
A jak jste na tom vy? Copak jste přečetli?

úterý 24. prosince 2013

Šťastné a veselé:)

A je to tu. Dnes je Štědrý den. Pro mě mají Vánoční svátky pořád to samé kouzlo, jako když jsem byla malá a neustále se snažím u nás tu krásnou a pohodovou atmosféru zachovat, i když už věština rodiny moc neslaví, protože se jim zdá, že Vánoce mají být jen pro děti. Tak ať, já mám v sobě pořád kus dítěte a jednou budu chtít toto nadšení předat i svým dětem. Mám hezky napečeno, uklizeno a celý by mi voní Vánoční směsí ze skořice, hřebíčku a pomeranče:) Všude mám zapálené svíčky, pověšené jmelí a letos jsem přidala novinku, pomerančové ježky. Krásně voní několik dní.

Stromeček už jen čeká až bude moci skrýt dárky, co si s přítelem vyměníme a já se nemohu dočkat, až se sejdeme u mé mamky doma, na Štědrovečerní večeři s kaprem a bramborovým salátem a budeme koukat na pohádky až do večera. Kdo ví, letos s námi snad bude i můj bratr s přítelkyní a bude nás u stolu zase o něco více:)Řeknu vám, letos poprvé se mi nádherně povedlo všechno cukroví a to už ho peču let a let. Zřejmě jsem konečně našla pravé recepty. Proto všem přeji krásné a pohodové Vánoce, bohatého jěžíška a s cukrovím opatrně, ať se do vejde Štědrovečerní večeře:)


A protože mě čeká skoro čtrnáct dní krásného volna, tak se máte na co těšit. Konečně budu mít dostatek času na recenze a další projekty a články. Do Vánoc jsem se patlala se soutěžními povídkami, nebo jsem pekla cukroví pro sebe a mamku.
  • Přibudou recenze na Dech (Sarah Crosan), Horečku Dananů (Karen Marie Monning) a Měsíční zahrady (Steven Erikson)
  • nové kresby, protože jakmile bylo jen trochu světlo, chytlo mě kreslení :)
  • menší článek věnovaný čajům Roibos a Honeybush, do kterých jsem se zamilovala.
No práce mám nad hlavu, čeká mě pohnout ještě s několika povíkami a ještě mi v hlavě zůstala jedna kresba, co chce dokončit. Mějte se všichni pohodově :)

pátek 13. prosince 2013

Prosincové aktuality :)

Internet zase jede, tak mohu poračovat v práci. Já vím, jde mi to pomalu, ale hodně času jsem teď věnovala soutěžním povídkám, které chci poslat do Dračího řádu na mfantasy.cz. Ještě dopiluji detaily a uvidím, jestli dokončím ještě jednu, protože jsem dostala inspiraci. Celkem jsem vytvořil asi čtyři povídky, z toho jen dvě jsou dokončené a nápady mi nekončí. Kdy já to mám stíhat že? Zvláště, když také hodně čtu.

Co se tu aktuálně stalo? Zjistila jsem, že jsem se v psaní nějak hodně posunula (oproti tvorbě před dvěma lety) a u některých povídek jsem se hrozila, jak jsem to mohla vypustit do éteru? No, tak jsem to tu na blogu trochu promazala, ale neměla jsem čas kontrolovat a opravovat všechno, tak snad to je čitelné. Smazala jsem jen Prokletí 2 a Poslední šanci, které se mi zdály divné(stylisticky) a dvě povídky přepracovala- konkrétně Cestu ohněm a Prokletí. Nevylučuji, že se na to ještě nemrknu kritickým okem. :)

Mám v plánu další tématickou kresbu a pořídila si na to pořádné pastelky (já miluji trojboké od Maped a jejich super názvy - a ty syté barvy:)

Další na cestě jsou samozřejmě recenze, jenže kde začít? Je toho tolik, že opravdu netuším. Jediné, co opravdu přijde jsou Měsíční zahrady od Eriksona. S ostatními bych potřebovala pomoci - kterou byste tu chtěli nejdříve? Co vás zajímá? Budu ráda za každý názor.

Vilma Kadlečková - Mycelium
Karen Marie Monning - Horečka Dananů
Cassandra Clare - Město ze skla
Sarah Crosan - Dech
Kateřina Heřmanová - Radek
Lenka Cyprisová - Královské tajemmství
Beth Revis - Všechny barvy země
Sophie Jordan - Drakie 2
Lissa Price - Banka těl - Mladší

A naposledy jen malá chuťovka. Udělala jsem si totiž velkou radost! Podařilo se mi sehnat nádherný dračí kalendář na příští rok:)) (omlouvám se za kvalitu, foťák mi momentálně zlobí, tak jen mobilem)

úterý 10. prosince 2013

Teaser Tuesday #18

19. listopadu 2013 v 22:03 | Dragita
O co jde?
  • Popadni knihu, kterou momentálně čteš.
  • Otevři ji na náhodné stránce a napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky.
  • Bez Spoilerů.
  • Sdílej taky název knihy a autora, aby si mohli ostatní TT účastníci tuhle knihu přidat do své "to-read" záložky.
Teaser Tuesday pořádá Should Be Reading.

Tento týden ještě stále čtu Dům mrtvých od Stevena Eriksona, je to prostě bichle, ale jsem za polovinou. Jaké bylo mé zděšení, že třetí díl má dokonce 970 stran! :)




"Alar vás chtěl vyzvat, historiku."

Došli do středu tábora a narazili na výkon trestu.


Já si to nemohla odpustit, poprvé jsem v nějaké knize narazila na jméno Alar (sice se zdá, že se tam mihl v jednom odstavci, ale i tak). Člověk si myslí, jak je v povídkách originální a ono houby :D

A co čtete vy?

neděle 8. prosince 2013

Marissa Meyer - Cinder


Originální název: Cinder
Série: Měsíční kroniky #1
Vydal: Egmont
Rok vydání: 2012
Počet stran: 400

Anotace:
Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody - mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.
Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je "pocta", kterou dosud nikdo nepřežil. Ale netrvá dlouho a lékaři zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.

Díky tomu, že jsem pár měsíců potkávala na internetu jen samé pochvalné recenze, dostala jsem chuť si tu knihu také přečíst a zjistit, co na ní ostatní mají. Tak, zrovna když jsem četla první díl Malazu, jsem potřebovala něco lehčího na čtení. Nic moc jsem si od toho neslibovala, věděla jsem, že to mělo být na motivy popelky - tak proč by se mi to nemělo líbit?
Upřímně, byla jsem příjemně překvapená. Obálka je v pěkných modrých tónech, ale nemohu říct, že by se mi nějak extra líbila, vlastně ani ta originální (což se mi ještě nestalo)



Cinder je mechanička a kyborg, tudíž to ve světě, kde kyborgové jsou bráni jako věci, nemá zrovna lehké. Jedinou přítelkyní jí je androidka lko, který má až moc vyvinutou osobnost na neživou věc.

"No jo," Cinder ji štípla špičkou kleští do kovových prstů. "Každý máme nějakou slabost."
"To ano," řekla lko. "Já mám slabost na boty."

Žije s macechou a jejími dvěma dcerami Perlou a Pivoňkou. Pivoňka je mladší než Cinder a má ji moc ráda, dalo by se říci, že jsou opravdové sestry. Její život nabere obrátky ve chvíli, kdy k jejímu stánku přijde princ Kai - v převlečení, a potřebuje opravit svého robota. Dost mu na tom záleží a Cinder slíbí, že do plesu to stihne opravit. Jenže vzápětí Pivoňka onemocní smrtelnou chorobou - Letumózou, která jejich království už desetiletí sužuje. A protože u toho byla Cinder, macecha ji daruje na testy, aby konečně mohli najít lék. Jenže ona nejenže nezemře, ale tu nemoc v sobě porazí. Proč? Je nadějí na lék? Proč doktor, vedoucí projektu, nikde nevyhlásil, že se uzdravila?

"Kolik protilátek jste už vyzkoušeli?"
"Dvacet sedm," odpověděl android.
"Ale pokaždé umírají o něco pomaleji," řekl zase ten cizí hlas.

Na pozadí Cindeřina boje o vlastní život, se odehrává příběh i prince Kaie, který musí čelit vládkyni Měsíce, královně Levaně, která jen čeká až princův otec zemře na záhadný mor. Dohoda o míru s měsíčňany je na spadnutí a Kai už neví, co dělat - zdá se, že jediný způsob jak zajistit mír své zemi je vzít si Levanu za ženu - ale není to velká cena se obětovat pro vlastní lid? Měsíčňané totiž nejsou obyčejní lidé…

Příběh je vyprávění z pohledu Cinder i Kaie a musím říct, že je velmi čtivý. Celá kniha má svižné tempo, takže ji zhltnete za pár hodin. Svět, vysvětlený Cinder i Kaiem není žádný med. Jedná se o budoucnost, kdy lidí je na Zemi příliš mnoho a ještě k tomu čelí možné invazi měsíčňanů, což jsou lidé, kteří kolonizovali Měsíc před staletími a docela je to změnilo. V této době jsou technologie velmi pokročilé, ale mají jeden háček - jakmile třeba přijdete o nohu, ruku, nebo jinou část těla a nahradí vám ji inteligentní kovovou protézou, takže můžete dál normálně žít - ale stanete se kyborgem, nemáte svá práva a musíte mít zákonného poručníka. Stanete se věcí. Připadá mi to hrozné, ale její svět není procházka růžovým sadem.
Hodnocení:
Popelku to připomíná opravdu jen lehce - takovou tou základní myšlenkou, ale bohužel nemá tak pěkný konec jako pohádka.
I když je příběh někdy drsnější, měla jsem občas pocit, že i tak je vyprávěn jako pohádka pro dospělé. Ale velmi zdařilá. U knihy jsem se hodně nasmála - hlavně díky lko, nebo popichování mezi princem a Cinder, také mě dokázala dojmout, nebo jsem chvíli trnula strachy co se stalo, dokázala a připoutat k sobě, dokud jsem ji nepřečetla. To si u knih cením a jsem velmi ráda, že jsem ji četla.

Postavy charakterově jsou dobré, Cinder je kyborg víc než ostatní, má v mozku rozhraní, které kontroluje její životní funkce a někdy i myšlenky. Je to sympatická hrdinka. Pivoňka byla ještě dítě, na prahu dospívání a byla posedlá (jako mnoho mladých děvčat) princem Kaiem a on sám, byl sympaťák od pohledu. Někoho jeho popularity by to mohlo změnit, ale on byl uvnitř sebe racionálně uvažující mladík, který čelil invazi a možnému sňatku se ženou, která usilovala o jeho život. Jen jsem zvědavá, jak to zvládne dál, jestli je to charakter, nebo zájem o Cinder byl pouze povrchový.

zdroj: www.goodreads.com, u obrázku v prokliku

Měna a platidla v Gayiasu a Busquru

Měna a platidla na území Gayiasu a Busquru. Kniha Dračí město se odehrává v Gayiasu, což je ještěří pojmenování pro Evropu. Mám tu pro Vás p...