pondělí 24. prosince 2018

Měna a platidla v Gayiasu a Busquru

Měna a platidla na území Gayiasu a Busquru.

Kniha Dračí město se odehrává v Gayiasu, což je ještěří pojmenování pro Evropu. Mám tu pro Vás první střípek infromací z ještěřího světa. Jak je to s platidly? V Zarně, Dračím městě se platí pouze kredity, ale na jiných místech se ještě pořád razí mince.


Univerzální měna napříč kontinenty

  • Zlato, drahokamy, stříbro, platina, měď, mosaz
  • Drahé kameny, minerály a vzácnější odrůdy nerostů
  • V Busquru je možné použít ve vesnicích směnný obchod - zboží za zboží. Ceník si určuje přijímající obchodník, ale je možná diskuze a smlouvání

Důležitá města a království, která mají vlastní měnu.

Zarnské království (oblast Sierinqu)

  • Dříve ražené mince - zlaté (Resiny (100 Argů=1 Resina), slitiny kovů (Arg-stříbrem potažené železo, v dobách založení Zarny to bylo ještě čisté stříbro (100 Cuppů), Cupp -měď. Později, cca před dvaceti lety, zarnští společně s tyským vědci, vynalezli technologii bezdrátové platby, pomocí čipů a terminálů. Tyští ji využívají jako lidé platební karty, kdežto Zarna úplně ukončila ražbu mincí. Během jednoho roku plně přešla na platbu zarnskými kredity. 1 kredit má hodnotu 1,5 Argu.
  • Přilehlé vesnice stále používají starou měnu, dohromady se směnným obchodem a kameny.
  • Mince nesou znak Zarny - spojené dračí tlapy na pozadí dvou planet. Resin nese hlavu současného krále. Arg nese podobiznu zakladatele Zarny a Cupp nese podobiznu královny.



Tysa - Attonerské království (většina Attoneru)

  • Platí se raženými mincemi, existují zde platební karty, na principu bezdrátové platby.
  • Zlaté Tonary (10 man), stříbrný Man (100 Sarů), měděné Sary (100 Tunů), mosazné Tuny. (1000 Tun = 1 man, 10 000 Sarů je 1 Tonar).
  • Z toho vyplývá, že chudší Červení sotva někdy uvidí nějaký ten Tonar.
  • Střední vrstva jich má velmi málo
  • Bohatí jich mají desítky až stovky, a královská výsost tisíce.
  • Tonary jsou vždy z čistého zlata, nikdy šizené - pak to není pravý Tonar. Ve znaku má na jedné straně dračí hlavu chrlící oheň /znak království/ a na druhé podobiznu současného krále. Man nese podobiznu královny, Sara má jen znak plamene a znak království. Mosazné Tuny mají akorát znak království a na druhé straně kruh nekonečnosti.

Svobodná města na Veturijském poloostrově > tvoří samostatnou alianci

Jsou zasvěceny každému drakovi zvlášť

Reshaq > Indris (ohnivé město - cesty lemují vždy kovové kotce různých velikostí, kde hoří oheň.), Veturia > Veturia (vzdušné město, jemná, nepřeplácaná architektura směřující špice budov do nebes), Aigen > Augamar (město fontán a jezírek), Saevera > Sabedor (moudré město, město vědění), Lavana > Nativis (město života, radosti a plodnosti. Typické velkorodiny o dvaceti členech minimálně <základní rodinný kruh. Rodina má v průměru 7-10 dětí. Ve velkorodinách často mívají děti různé otce nebo matky, ale vždy je jeden spojuje. Často se množí druh se sourozenci svého druha a naopak. Vedou se pečlivé rodové kroniky, aby nedošlo k oslabení linie. Čím bohatší, obsažnější a zdobnější kronika, tím má rodina ve městě víc moci. Je to v přímé úměře i v bohatství. Ale jen bohatství bez rodiny se tu neuznává. Nebude mít takovou úctu jako obdařené rodiny. V Nativis na to hodně hledí. Ne nadarmo je nejobydlenější město na poloostrově. Jsou tu vítáni cizinci. Často je jim nabízeno, aby zplodily potomky/mužům/ a omladili tak krev domorodých.) Posledním je Gayias > Gamta (ve starém jazyce Izmeru to znamená příroda, přírodní). Město skryté v horách, vybudované mezi stromy a skalami, aby co nejvíce souznělo s přírodou. Žije se tu velmi jednoduše, ale pozor, bránit se umí, proto jsou právoplatnými členy aliance.

  • Šest svobodných měst, každé zasvěcené jednomu hlavnímu dračímu bohu.
  • Mince se razí ve městě zasvěceném Reshaqovi - Indris. Šest propojených kruhů je a rubu mincí, jinak nic. Jsou ze slitin kovů. Říkají jim Idriny a na druhé straně mají vyrytou číslici- hodnotu. Idrin se zlatým středem se vyrovná 1000 Idrinů. Idrin se stříbrným středem je za 500 Idrinů. A Idrin s měděným středem, je za 100 Idrinů.
  • Platí jen ve svobodných městech a v okolních vesnicích. S ostatními musí obchodovat prostřednictvím výměny, surových drahých kamenů, minerálů, slitin a naturálií.
  • Nejčastěji ale musí používat diamanty, zlato, stříbro, platinu, měď a mosaz. Okolní království jej hojně potřebují.
  • Města obchodují mezi sebou, s vesnicemi okolo sebe a s Attoneským královstvím a Limerem.

Království Limerské - Limer
  • Aktivně obchoduje s oceánskými národy, lidmi a Attonerským královstvím.
  • Obchoduje se surovými kovy, dary moře, drahokamy. Využívají lidské dělníky na plantážích mäntou a jinými exotickými bylinami.
  • Jejich pestrobarevné látky jsou na celém kontinentu Gayiasu vyhlášené - každý bohatý si je pořizuje převážně odtud. Limer je hodně vyváží. > hlavně látky, v menší míře i samotné oděvy.
  • Limer je okrajová část kontinentu, dál už je jen Legaské moře (v překladu staré Izmerštiny, která tu přežívala tisíciletí, než ji nahradila složenina - Centrální jazyk- Hluboké moře.)
  • Měna se jmenuje Lima. Jako jediné na Gayiasu se liší tvarem, velikostí a barvou. Dvojmince-kulaté-ze slitiny kovů jsou nejvyšší částkou. Má označení tisíc Lim. Čtverec má hodnotu 500 Lim. Kosočtverec má hodnotu 100 Lim. A šestihran, má hodnotu 50 Lim. Kulatá Lima má hodnotu 1.

V Attigeru jsou klanová města, která si vládnou sama. Většinou se v nich platí drahými kameny, minerály, zlatem, stříbrem (pravým). V těch větších se dají najít železné mince - kulatého, kapkovitého, nebo oválného tvaru. Mince mají platnost jen v daném městě a je možné je směnit za zlato, stříbro, minerály. Často praktikují výměnný obchod.

V Busquru je to různorodé. Od dřevěných a kovových destiček, po mince potažené zlatem a stříbrem. Tysská měna z Attonerského království tu má svou váhu - čisté zlato a stříbro ve tvaru mincí.

Nejméně mají váhu měny z Attigerských klanových měst. Nikde jinde je nevezmou. Dále jsou na tom špatně mince z aliance měst na Veturijském poloostrově. Kurz oproti Tyse nebo Zarně je dost vysoký (hodně toho dají, než získají trochu měny z těch měst). Ale dá se to u nich proměnit - v Zarně, nebo větších Attonerských městech).

Nejdražší jsou Tysské Tonary, ale Zarna jim šlapala na paty. Nyní s kredity už ne, takže získat Attonerskou měnu je dost drahé i pro Zarňany, ale ne tolik jako pro všechny ostatní. Zarna sídlí poblíž velmi tučné zlaté žíly, takže zlata má dost a export je převážně do Tysy a za draho, protože Tysa ho potřebuje víc než Zarna samotná.

Suroviny a potraviny. Vše je levnější v Tyse a okolních městech, je lepší zásobování a dostupnost. Jen mít tu měnu. Cizince to přijde draho, ale při přepočtu mají levnější zboží - hlavně potraviny. Ty jsou nejdražší v Zarně. Zato jsou tu levnější všechny exotické pochutiny, byliny, čaje, materiály z Busquru, protože je to hlavní křižovatka obchodníků do Gayiasu. Většinou dál necestují a vše nechají v Zarně, která to s marží rozprodá dál do Tysy a svobodných měst. Koření, čaje, vše nekazivé i do Busquru. Využívají k tomu vlaky, naprosto k nerozeznání od lidských.

pátek 3. srpna 2018

Dračí město


Zdravím všechny čtenáře, mám pro Vás skvělou novinku!

Konečně vyjde knižně Dračí město s mými ještěry. Po dobu 12 let jste tu mohli číst ještěří příběhy, vidět kresby ať už mé, nebo od jiných nadaných ilustrátorů.

Několikrát jsem také psala oslavné články, nebo jen průběhové, jak to s knihou vypadá. A pak to třeba moc nedopadlo. Proto jsem teď čekala s oznámením a vůbec s nějakým oslavným článkem až do poslední chvíle, aby bylo opravdu jisté, že se tak stane.

Takže mohu vytroubit do světa - Dračí město vyjde u nakladatelství Host letos 20.8.! :) Bude v pevné vazbě s krásně šupinatou obálkou, jak se patří. Příběhem Vás provede Jana, jako nově zrozený ještěr (nebo, chcete-li ještěrka :). Určitě nakoukněte, ale opatrně, abyste neutržili nějaký ten kousanec. Jistě, zahojí se… ale některé Vám mohou obrátit
život naruby.


Krásná obálka... :)

Příběh jsem psala už od roku 2006, i když ještěři vznikli ještě nějaký rok předtím.
Vždy mě fascinovali draci, ještěrky a dinosauři. A pak to najednou sepnulo… a začala jsem se ptát… co kdyby. Co kdyby mezi námi existovala společnost, která moudré draky uctívá, která věří, že je stvořena k jejich obrazu. Napůl draci a na půl lidé. A tak pomalu vznikli ještěři, potomci Věčného ohně.

První verze spatřila světlo světa v roce 2011. V té době ještě v nepublikovatelé formě. Mám ji schovanou, jen pro tu nostalgii. Ještě jsem se potřebovala hodně vypsat. Ale byla tam jiskra, taková chuť pokračovat, všechno to objevit. A já byla lapená v síti nápadů, které musely ven.

Fascinovalo mě objevovat ještěří společnost, mytologii a historii. Proto Dračí město je vlastně úvodní trilogií do ještěřího světa. Je sice zařazená jako young adult fantasy, ale myslím, že si ji užijí čtenáři jakéhokoliv věku. Prostě se ponořit do příběhu, užít si objevení nových bytostí, fandit hrdinům a odpočinou si od strastí života.

Kreslil: Ondřej Hrdina


Já, jako debutující spisovatelka, Vám přeji, ať Vás Dračí město baví. Ať si tam najdete ten svůj kousek, co Vás chytne za srdce.

Dračí město bych doporučila i čtenářům, kteří chtějí s fantastikou teprve začít. Magie je tam poskrovnu a dračí bohové jsou momentálně mimo osobní dosah. (Ale potkat je můžete ve vydaných povídkách - Dotek stínu, Osudová chyba:).

V roce 2014 jsem se rozhodla dát knihu do světa a oslovit nakladatele. Učila jsem se, jak má třeba správně vypadat průvodní mail, synopse. A psala jsem dál, pořád. Účastnila jsem se soutěží a sborníků. I když se musím přiznat, že vždy pár měsíců v roce mám takový psací útlum.

Těším se, až knihu budu mít doma, až k ní přivoním, pohladím obal, pročtu si příběh, který na papíře vždy vypadá trochu jinak. A mapy, budou tam dvě krásné mapy! :)

Samozřejmě vydáním knihy vše teprve začíná. Pro letošek mě zatím můžete potkat na Humbooku v Praze (6.10.). A určitě dám dopředu vědět, kdy bude křest knihy. Chtěla bych jeden v Praze i v Brně, tak to jen naplánovat.




ČLÁNKY/INFORMACE



POSTAVY

Jana
Ondřej
Lianea
Eldar

GALERIE





SLEDUJTE NA:




Zde zatím jen profil a jedna vydaná povídka (Osudová chyba) v nakladatelství Hydra



Následují další dva díly : Oheň v srdci a Krevní msta.

V přípravě jsou i spin-offy výrazných postav celé série a doplňkové povídky.



Novinky budu nejdřív sdílet na facebookové stránce a instagramu (@petradragita).

Dračí město najdete i na goodreads.com, databazeknih.cz a cbdb.cz.



Mějte se krásně ;)

Dragita


čtvrtek 5. dubna 2018

Kreslím stickery

Zdravím všechny čtenáře :)

Hodlám zase trochu oživit blog, vylovit jej ze stojatých vod a nejlépe se to dělá vlastní tvorbou. Sice u mě hraje prim psaní, ale kreslení se mě stále drží a jednou za čas múza prstíčkem zahrabe a pak už to jede. Poslední dobou se zaměřuji hlavně na stickery pro Telegram. Jsem stále začátečník, ale dokopala jsem se... a konečně po několika pokusech to jako sticker vypadá. Juch!

Říkala jsem si - joo, malý obrázek, to je hned. Brnkačka.... Houby. Zatím se patlám tak 3 hodiny s každou - aby vůbec vypadala k světu. Pak mžourám, rovnám si záda, nechám se olizovat od psa... někdy i zalehnout, když si všimne, že panička konečně nekreslí...


Námaha se zatím vyplatí, jen tedy jedna stickerka za večer není nic moc. Třeba se zlepším - potřebuji hodně stickerů nejen pro sebe, ale i pro svou drahou polovičku. Jakožto draci potřebujeme být na Telegramu vidět ve své pravé podobě, ne jen používat volně dostupné stickery, i když jsou mnohdy krásné.

Takhle to často bývá... člověka donutí potřeba mít něco pro sebe a neplatit za to tisíce a tisíce. Stačí jen cvičit a obrnit se trpělivostí. Snad mi to vydrží, protože jsem chtěla kreslit i dračí scény... a také si dělat fan ilustrace ke knihám, co píšu. :)

Nakreslit si dračí osmero, to by se mi líbilo.... nebo démonické draky. Docela výzva na letošní rok. A se stickery to začíná, dostanu nějaký gryf do ruky (gryfa ne, ty maximálně pohladím) a půjde to. Stejně jako psaní, i kresbu je potřeba cvičit a cvičit. Jen vydržet... a znám se. Třeba mi to vydrží tentokrát o něco déle.


A zde jsou ještě pro mého draka :)


Jdu pokračovat v kreslení :)

pondělí 23. října 2017

Kreslím - ještěři, potomci věčného ohně 2

Po hodně dlouhé době jsem dostala chuť kreslit - nešlo mi psát, odrovnala mě rýma (taky trochu zánět šlach na levé ruce). Zbylo mi tedy jen čtení a obyčejná tužka. Během tří dní tedy vzniklo deset obrázků. Protože kreslím jen občas, mám dojem, že se mo neposouvám, ale tady jsem docela spokojená - horší to není, někde se mi dokonce povedly i tváře. Budu je víc cvičit.

Většina kreseb se vztahuje k mé knize Dračí město (vyjde v Hostu 2018). Pořád se snažím nějak věrohodně zachytit své hlavní postavy. Tužkou jsou pro mě kresby nejrychlejší, stínuji málo - jednak proto, že bych to ráda digitálně vybarvila a taky proto, že si ve stínování nejsem jistá. Asi jako s tvářemi.


Obrázky nejsou úplně čisté, snad nevadí. Scanner mi nefunguje, světlo na focení nebylo nic moc a jako na potvoru mi zrušili oblíbený online editor (teď je placený :D Dokonce blbne i tento blog - nejde mi upravovat velikost obrázků :/


Asi takhle nějak bych viděla hlavní hrdinku Dračího města - Janu. (Zkoušela jsem i tvář a dopadlo to ehm.... :D



Profil se mi celkem povedl :)


Pokus o kresbu další postavy - Ondřeje (ve dvou je větší šance sehnat jídlo :D


Kamarádky, které vědí, jak se používají křídla, jsou k nezaplacení :)
Lianea.


A takhle to dopadá, když dokreslím tvář... eeeh


Někdo si musí zachovat nadhled...poslední člen základní skupinky - Eldar, bratr Lianey.




No a protože se zabývám nejen ještěry a draky. Nedávno jsem se okusila vody neznámého světa a nových bytostí. Ještě nemají jméno, ale už vím, jak tam všichni vypadají... a namalovala jsem si jednu z nich. Vypadá jako člověk, trochu jako elf, ale s peřím :D (Její druh má i pernatá křídla, ale hrdinka je nemá - zato je místp jednobarevné modré strakatá - bledá, skoro lidská kůže s modrými a černými skrvnami. Pěkný to kříženec dvou druhů, které se ani neměly potkat). Na konci pernatých ocasů má bodce. Nebezpečná potvůrka :)

Moje vůbec první kresba někoho s lukem... :D




A slibovala jsem tváře? Anooo.... první dva pokusy jsou na světě. Divné... skoro jako šklebící se čarodějnice.


Půjdu kreslit dál... nějak mě volá ten nový tablet... nejhorší je, že u kreslení nejsem na výsledek tak trpělivá, jako u psaní. Tam si klidně kolikrát brousím a čtu text a vůbec mi to nevadí. Držte se mi palce. Třeba vzniknou i nějací draci :)


středa 5. dubna 2017

Knižní hitparáda březen 2017

Měsíc uplynul jako voda a už tu máme duben. Březen byl super knižní měsíc. Musím říct, že se mi povedlo přečíst pro mě rekordní množství knih (však to znáte, jakmile vás skolí chřipka, či něco podobného, je nejlepší mít u sebe kupku knih a nevystrčit nos, dokud se neuzdravíte). Dokonce jsem si na chvíli odskočila od fantastiky a nelitovala jsem. Někdy pomáhá si rozšířit obzory. Ještě tu mám připravené nějaké detektivky.

Tento měsíc jsem si vystačila s vlastní knihovnou. Slíbila jsem si, že letos budu víc číst nakřečkované výtisky.



Za březen jsem přečetla 5 knih!

Všechny se mi moc líbily, nenašla bych jedinou, která by mě zklamala, znechutila, nebo nějak nudila. Proto bude tato hitparáda poněkud těžší.


CO JSEM PŘEČETLA ZA BŘEZEN
Lenka Dostálová - Dcery světla a temnota - Démon stínů
Nalini Singh - V zajetí slasti
Marissa Meyer - Nejkrásnější
Marissa Meyer - Winter
Liane Moriarty - Sedmilhářky

NEJLEPŠÍ KNIHA

Marissa Meyer - Winter



Tady vůbec neváhám. Za březen byla pro mě nejlepší rozhodně Winter. Až mě mrzí, že příběh už skončil. Užívala jsem si každou stránku od začátku do konce a bylo mi úplně jedno, že postavy neustále někam utíkají, jsou spolu, nejsou spolu. Autorka má chytlavý styl a neotřelé nápady. Umí vás strhnout dějem a milujete její knižní postavy. Samozřejmě nebudu sem psát jen superlativa. Dost mě zklamalo, že většinu nepěkných věcí odnesla má oblíbená postava. Kdybych jich trpělo víc, nic neřeknu. Vím, jak dokážou být autoři na své postavy drsní. Ale tohle mě mrzelo. Tím pádem byl konec jaksi sladkobolný.


NEJLEPŠÍ OBÁLKA

Lenka Dostálová - Dcery světla a temnoty - Démon stínů


Tady se obálka vážně povedla. Příjemně tlumené barvy, lesklé písmo. Dokonce i ty dívky vypadají tajemně. Celkově mě kniha obálkou upoutala, takže jsem si ji koupila ještě dřív, než jsem od autorky něco četla. Jen pak kniha čekala v pořadí. A jak to dopadlo? S příběhem jsem spokojená. Démon stínů mě bavil, postavy mi byly sympatické - hlavně Lea - a děj plynul bez větších zádrhelů. Mít Démona stínů v ruce před deseti lety, jsem jím nadšená mnohem víc. Přesto jsem zvědavá na pokračování. A doufám, že tam bude víc akce. :)


NEJVĚTŠÍ PŘEKVAPENÍ

Liane Moriarty - Sedmilhářky


Normálně romány ze života nečtu. Fantasy a scifi pro mě nabízí mnohem víc. Ale tohle mi padlo do oka na Goodreads.com. Mělo to dost dobré hodnocení i od čtenářek fantastiky. Říkala jsem si - takže žádná červená knihovna? Kdepak! Při čtení mě mrazilo v zádech - čeho všeho jsou lidé schopni, co se děje za zavřenými dveřmi, co se skrývá za úsměvy a krásou. Autorka má zvláštní styl psaní. Hned upoutá. Mísí se minulost s přítomností. Vyprávění tří žen, rozhovory s reportéry. Při čtení je nutné dávat pozor, abyste zachytili všechny náznaky a nuance. Vsadím se, že vás příběh ohromí a bude vás z něj mrazit. Zdaleka to není román jen pro ženy.
A já se autorce kouknu na další díla :)

Už je to všechno, říkáte si? Joo, opravdu bych si přála, aby měl den 48 hodin. Tolik bych toho stihla! Obdivuji lidi, kteří mají přečtených 100 knih a víc za rok. Jak to dělají? :)


A co váš březen, četli jste něco zajímavého? Nebo máte zkušenosti se stejnými tituly?

Vaše Dragita :)

pátek 10. března 2017

Knižní hitparáda leden/únor 2017



Letošní rok s sebou parádně hodil a už tu máme březen. Já také nezahálím, čtu každou volnou chvíli, abych z příběhů a načerpala klid a rozvahu, abych se ponořila do jiných světů životů. Někdy je to potřeba, ale většinou je to nesmírná zábava.

Nové charaktery, nová dobrodružství, nové tragédie a světy. Mytologie a magie, přediva osudu. Převážně čtu fantasy a young adult fantasy, ale mám v hledáčku i detektivky a příběhy ze života. Jen se k nim dostat.

Myslím, že se mi zatím dost daří přeplnit letosní plán. Na Goodreads.com jsem si dala svůj letošní cíl 30 knih. Vzhledem k tomu, že jsem předchozí dva roky nesplnila čtyřicet, slevila jsem ze svých požadavků a hle. Najednou jich mám už 12 za sebou a další 3 rozečtené. Což je celkem slušné skóre na to, že ve volném čase ještě píšu příběhy.



CO JSEM PŘEČETLA ZA LEDEN A ÚNOR:
Terry Prattchett - Mort
Sarah J. Maas - Královna Stínů
Marissa Meyer - Cinder
Marissa Meyer - Scarlet
Marissa Meyer - Cress

Leigh Bardugo - Griša
Brandon Sanderson - Ocelové srdce
Veronica Rothová - Čáry života
Amanda Hockingová - Mrazivý oheň
Lenka Dostálová - Projekt Alfa - V pasti
Docela slušná kupka knih. Musím říxt, že jsem s výběrem velmi spokojená, všechny mě bavily a každá mi něco dala. Určitě jsem je nečetla naposledy.

NEJLEPŠÍ KNIHA

Marissa Meyer - Cress (Měsíční kroniky 3)


Cress je sázka na jistotu. Příběh se rozvětvuje, když sledujeme hlavní hrdiny, dokud se jejich cesty znovu nespojí. Autorka píše velice čtivě, takže i přes velký rozsah máte knihu přečtenou za pár večerů. Cress je nemotorná, ale hodná a strašně sympatická hrdinka a kapitán Thorne mi tu konečně přirostl k srdci. Ve dvojce byl spíš komická postava, ale tady se mu pěkně podíváme na zoubek. Pokud sérii ještě neznáte (a milujete fantasy a nevadí vám osobité retellingy, směle do toho. Cinder, jako Popelka kyborg nemá chybu, stejně jako Scarlet/Červená Karkulka... a zmíněná Cress, jako Locika.) A varuji, Měsíční kroniky rozhodně nejsou pohádka. Často vás bude mrazit v zádech.

NEJLEPŠÍ OBÁLKA

Amanda Hockingová - Mrazivý oheň (Kroniky Kaninu 1)


Mrazivý oheň. Přistupovala jsem ke knize skepticky, ale dostalo se mi skvělého oddechového příběhu. Mohl by se zdát jednodušší, ale pozornému čtenáři neuniknou náznaky větších problému, co na hrdinku čekají. Do světa Tryllů jsem se ráda vrátila a i když je Bryn někdy na facku, fandím jí. Kroniky Kaninu jsou podle mě o level výš, než autorčina původní trilogie.


NEJVĚTŠÍ PŘEKVAPENÍ

Leigh Bardugo - Griša


Griša mě překvapila svou čtivostí. Stačilo sotva pár stran a byla jsem lapená. Nemohla jsem knihu odložit. Hlavní hrdinka Alina je skvělá, prostořeká a přitom křehká. Špičkuje se s nejlepším kamarádem a když jde do tuhého, je velmi odvážná. Víc takových hrdinek. Svět magie je nevypočitatelný a plný intrik a politky. Alina se nevyhne ani elitářství. Grišu mohu doporučit jako skvělou Young Adult fantasy. Poslední dobou je pro mě obtížnější najít takovou, co by mě zaujala a něčím překvapila. Griše se to povedlo.
Trochu mě štve překlad - z Darklinga je tu Temnyj a to nejsou jediné podivné názvy (jako třeba Korporálčiči - jeden druh Grišů)


NEJVĚTŠÍ ZKLAMÁNÍ

Veronica Rothová - Čáry života


Váhala jsem. Pořád mám z knihy rozporuplné pocity. Nakonec se mi líbila, nakonec jsem postavám dokázala fandit, zamilovala si jejich kout galaxie. Ale nezakryje to skutečnost, že kniha je velmi rozvláčná a v první půlce mi velmi chyběla gradace - tam, kde by měla být, autorka jen popisovala děj. Pořád jen popisovala. Nedá se upřít, že vytříbeným jazykem. V tom se Rothová hodně zlepšila, dokonce i fungování světů tu bylo úžasné. Jen jsem se u děje často nudila a když už ke konci byla akce, stejně se tam našlo pár desítek stran, které působily jako vata. První půlku se mi dokonce nezdály interakce mezi postavami, zkoprnělé dialogy... ale pak se to zlomilo a konečně jsem jim to uvěřila.
Za mě - do dalšího dílu jdu. Jsem prostě moc zvědavá. Ale jedničku si jen tak znovu nepřečtu.


A co vy? Četli jste nějakou z uvedených knih? Klidně uvítám i nějaký tip na další podobné ;)


Anotace v prokliku obrázků. Zdroj obrázků: Goodreads.com

úterý 7. března 2017

Stěhování doupěte vol.1


Říká se, že je lepší vyhořet než se stěhovat. No, uvidíme. Kdo se stěhoval, o tom ví určitě své. Já to také dvakrát v životě zažila. Ale tentokrát to bude jiné, nové a trochu děsivé.

Rozhodla jsem se podělit se s vámi o veškeré fáze mého PRVNÍHO stěhování o samotě.

Do malého bytečku, který budu mít jen sama pro sebe. Vlastně mám ještě černého pasažéra - vlčáka Hagiho (ale kus border kolie v sobě vážně nezapře). Pomohou mi rodiče (už trochu starší), snad bratr a pak zbývám já a pes.

Asi se budu muset naučit držet správně šroubovák, ale to půjde. Když už si sama vyměním žárovky, nahodím pojistky...



Plánuji, že to vypukne poslední sobotu v březnu, abych pak mohla dostat na duben pár dní dovolenou a zabydlela Hagiho v novém domově. Pro psa je stěhování náročnější a pro Hagiho tuplem. Musím ho ujistit, že ho opravdu nenechám na cizím místě samotného. Stěhuji se do menšího, nebudou tam balkony, ze kterých se díval na okolí s vyplazeným jazykem, nebude mít hned vedle domu psí park, ale věřím, že si najdeme novou zábavu a společně to dáme.

zimní výhled ze současné adresy


I pro mě to bude krok do neznáma. Na současné adrese bydlím 6 let, je to velký světlý byt. Jenže taky drahý, víc hlučný, plný vzpomínek... Můžete si namlouvat, co chcete, ale pokud s někým blízkým léta sdílíte domov, tak pak máte občas pocit, že tu něco chybí. Jste doma, vychutnáváte si kávu, čokoládu, puding... a stejně v koutku vaší mysli, jako byste čekali, že se ještě něco stane, že někdo přijde. Že tu něco chybí.


I když jsem tu bydlela ráda, milovala jsem svůj vlastní prostor- potřebovala jsem změnu.

Je to malá 1+1 bez balkonu, v prvním patře cihlového domu. Je to ve čtvrti, kde mohu chodit s Hagim jen po ulici... ale nevím vám proč - kdykoliv jsem ten byt navštívila, kdykoliv na něj jen pomyslím, naplní mě to novou energií. Takovým zápalem - co kam bych postavila, jak bych si ho zařídila.

A hlavně BUDE JEN MŮJ. Moje doupě, kde si vytvořím své vlastní vzpomínky :)

Plán útěku stěhováni:

  • zabalit svou obří knihovnu, aby se mému pokladu nic nestalo (třetina hotová :D
  • sehnat si víc krabic
  • sehnat si kopu bublinky, aby mí draci přežili ve zdraví
  • vyhodit staré věci (časopisy, oblečení, kosmetika - to byste nevěřili, co člověk za šest let nakřečkuje
  • zabalit si nouzový vak (jako na dovolenou :P
  • zajistit na nové adrese internet (převést si ho nemůžu, ale možná tam půjde neetbox)
  • nezbláznit se...


Vypadá to trochu opuštěně... a to je pryč jen třetina


A jak je vidět, Hagiho to vůbec nezajímá. Prostě se někam vylepí a spí. Ovšem, pokud udělám nějaký jemu podezřelý pohyb, hned mám čertíka za zadkem. Ani se mi nechce věřit, že v létě oslaví třetí narozeniny (teda, u mě bude teprve druhým rokem, nevím, kolik mu je doopravdy, ale držím se toho, že jsem ho dostala jako roční štěně - stejně je to pořádné torpédo. :)



(Jeho velikost klame, je to střízlík, vecpe se kamkoliv - nejraději ke mně do postele, pod stůl, nebo se vylepí u dveří ven a hlídá. Když píšu, chrápe. Jakmile odložím počítač, hned do mě drbe hračkou :D

Stejně to bude nostalgie, opouštět známé prostředí, kde jste prožili kus života.

Tímto končím úvodní článek. Bude to náročné, bude to super a já se moc těším na objevování nové čtvrti. Prý se kousek odtamtud nachází Mariánské údolí a Stránská skála... můžeme s Hagim ve volnu výletovat. :)

(To, že mám kousek od bytu dvě velmi doporučované restaurace je pěkný bonus. Dokonce je tam i cukrárna.)

Mějte se krásně,

Dragita (a Hagi)

A ps: pokud jste se někdy nedávno stěhovali - jak to probíhalo? Máte nějaké tipy, na co si dát pozor? :)

Měna a platidla v Gayiasu a Busquru

Měna a platidla na území Gayiasu a Busquru. Kniha Dračí město se odehrává v Gayiasu, což je ještěří pojmenování pro Evropu. Mám tu pro Vás p...