Hromadný re-reading Odkazu dračích jezdců - Eragon (Christopher Paolini)

Originální název: Eragon

Série: Odkaz dračích jezdců 1#

Vydal: Fragment

Rok vydání: 2004

Počet stran: 487

Anotace:

Jeden chlapec, jeden drak, svět dobrodružství.
Fantasy bestseller Eragon z pera patnáctiletého Christophera Paoliniho, který nadchl miliony čtenářů po celém světě. Vypráví příběh chudého farmářského chlapce, který najde v Dračích horách modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě - Safira. Spolu se vydají na nebezpečnou cestu královstvím ovládaným králem, jehož zlo nezná mezí. Dokáže Eragon naplnit své předurčení a převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou... První díl tetralogie Odkaz Dračích jezdců.

---

Hodnocení:

Je to již devět let, co jsem poprvé četla Eragona a propadla sérii Odkazu dračích jezdců. Jenže postupem času jsem dospěla a na poslední dva díly série úplně zapomněla. Tak jsem se to rozhodla napravit, protože bych ráda věděla konec. Byla to má zamilovaná série a já jsem ráda, že jsem ji četla a jsem zvědavá na konečné vyústění.

Když jsem začala číst Eragona, zjistila jsem, že mi to jde nějak pomalu a nejsem z toho tak paf jako dříve. Holt člověk dospěl a přečetl několik desítek knih, tak se mu změnily preference. Zjistila jsem, že se Paolini přímo vyžívá v popisu prostředí, každou scénu, každé nové místo, člověka či zvyk dokonale popíše, až jsem někdy byla přehlcena informacemi (a občas přeškočila odstavec). Až za polovinou knihy jsem se dostala do tempa a knihu rychle dočetla (a okamžitě se vrhla na pokračování).

>>Když se nesli směrem k pahorku, Eragon viděl Aryu pod nimi, jak běží plavnými lehkými kroky.<<

Co se týká děje, všimla jsem si několika drobností - třeba zvláštního času při cestování. Koukala jsem při čtení neustále do mapy a úsek velký centimetr zdolávaly týdny, kdežto úsek trojnásobný nebo více měli za pět dní za sebou. Ale jen to jen drobnost. (Nebo třeba, že zabalil čerstvé maso do látky na cestu, a pak ho cestou pomalu spotřebovávali - nevím, ale nezkazilo by se?

Pak jsou tu samozřejmě postavy. Pamatuji si, že jsem vždy byla odvařená z Eragona a Ariy. Doslova jsem je hltala. Teď už to neplatí tak doslova. Eragon se prostě ještě malý kluk, často se chová dětinsky, i když podle pravidel společnosti má být již mužem.

>>Nakonec Murtagh promluvil, pomalu a vyrovnaně. "Moje mysl je jediné útočiště, které mi ještě nevzali."<<

Možná je to i věkem autora, že mi připadal rozdíl ve čtení tak markantní. Každopádně je tu jedna změna k dobru - hodně, opravdu hodně fandím Murtaghovi. Dřív jsem ho nemusela a teď je mou oblíbenou postavou - možná tím, že je vyzrálejší jak Eragon. Jen vždy, když přečtu jeho jméno si vzpomenu na jednu fanfikci, kterou jsem před dvěma lety četla (a která se mi moc líbila)- no a tam říkala hlavní postava Murtaghovi "Murtík". Jako naschvál se mi to přehrává v hlavě kdykoliv je v knize o něm zmínka - je to k zešílení.

Oproti svému dřívějšímu hodnocení jsem dala o hvězdičku méně, právě kvůli tomu, že je to spíše pro mladší, ale stále to má své kouzlo a já jsem ráda, že jsem si mohla Eragonův příběh připomenout. Takže hurá na Eldesta:)

Filmové zpracování se zrovna dvakrát nepovedlo, ale Saphira je nádherná a Murtagh doslova k sežrání(wrau:)

Knihy v mých myšlenkách:

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?

Chtěla jsem si osvěžit Odkaz dračích jezdců.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

velké putování

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

učit se

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.

Osobně bych nechtěla být žádnou postavou, i když být Jezdcem by měl celkem lákalo:) Oblíbila jsem si Murtagha i Aryu a Brom byl správně moudrý, nebýt jeho, příběh by skončil než by vůbec stihl pořádně začít. Stejně tak vděčí Eragon za svůj život Murtaghovi.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.

Nejde upřít čtivost příběhu. Když se odprostíte od popisného stylu a ponoříte se do příběhu, stojí to za to. Sečtelé čtenáře neurazí a mladší určitě hodně nadchne.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

Někdy až zdlouhavá popisnost a trochu mi vadilo hrdinovo chování (snad z toho vyroste)

zdroje: www.goodreads.com, u obrázku v prokliku

Projekt Ilustrace - Návrh postavy

Nakonec jsem se přece jen rozhodla účastnit tématu měsíce na stránkách projekt-ilustrace.cz a stvořila vlastní postavu k příběhu Síla duše.

Už jsem tu zveřejnila její černobílou vezi a nyní jsem na web vložila plnohodnotné barevné dílo. Po dlouhé době jsem vzala do rukou pastelky:) Skener trochu přepálil barvy při stínování, ale co už:)

---

Kresby k příběhům

Tuto neděli mě nějak chytilo kreslení.

Možná za to mohlo i počasí, protože se odpoledne krásně vyjasnilo a já měla od stolu pěkný výhled na podzimem zbarvené stromy... Tak jsem si zapálila své oblíbené solné lampy a dala se do práce. Škoda jen, že mi došla barva v tiskárně, tak barevné verze budou později.:) (vybarvuji zásadně okopírované verze)

Jedna se o kresby k mé povídce Dračí město. Nakreslila jsem dvě hlavní hrdinky a svého úplně prvního chlapa (který aspoň jako chlap vypadá - premiéra:) Nenapíšu sem, kdo to je, čtenáři příběhu na to postupem času přijdou sami a já nechci spoilerovat:)

---

Na tomto obrázku je Jana, hlavní hrdinka příběhu Dračí město. Jen škoda, že jsem dělala i spodní řasy, ale už to nejde vymazat.

Tady je také Jana, jej koukám, chybí jí ostny na ocase. Tohle je kresba pokračování Oheň v srdci.

A ještě jsem nakreslila jednu z vedlejších postav - Lianeu. Chtěla jsem si vyhrát s postojem, a docela se povedlo ne? :)

Nakonec tu máme již zmíněnou mužskou postavu. Vyskytuje se v Dračím městě, tak jen můžete hádat. Co se týká rasy - je to Černý ještěr.

Chci si přečíst XV.

Jelikož jsem tento týden strávila úpravami příběhu Síla duše a ve volných chvílích pomalu četla Eragona (nějak mi to drhne), tak se můj seznam nerozrostl ani o knihu. Ale i tak je dlouhý dost, tak jsem z něj vybrala tři knihy, na které bych se opravdu chtěla v blízké době podívat.:)

---

Tereza Matoušková - Branou snů

Příběh démonické válečnice Zoreny z fantastického světa Podmoří a jejího adoptivního syna. Sledujeme krok za krokem Zoreninu dramatickou snahu o chlapcovu záchranu a posléze o vzájemné sblížení.
Román Branou snů je součástí cyklu příběhů z fantastického světa Podmoří.

Temnářčinu tvorbu obdivuji už dlouhou dobu, tak doufám, že se dostanu i k tomuto příběhu, kde to vlasně všechno začalo.

J.R.R. Tolkien - Húrinovy děti

Húrinovy děti (v originále The Children of Húrin) je román J. R. R. Tolkiena, odehrávající se ve fantasy světě Středozemi. Příběh Húrinových dětí se odehrává přibližně 6500 let před dějem nejslavnějšího Tolkienova románu Pána prstenů. Ve zkrácené a poněkud odlišné verzi se příběh objevil už ve starších Tolkienových knihách (připravených k vydání jeho synem Christopherem) Silmarillion a Nedokončené příběhy.

Jako fanoušek Středozemě bych neměla vynechat Húrinovi děti. Jediný důvod, proč je ještě nemám doma je, že jsem zatím nesehnala stejné vydání jako mám doma - černé s vyraženými runami.

Stephen King - Pod Kupolí

Malé městečko odřízne od okolního světa neproniknutelná bariéra neznámého původu a obyvatelé jsou náhle ponecháni sami sobě. Ovzduší je postupně znečišťováno, zásoby se tenčí, energetické zdroje docházejí, pokusy o proražení bariéry jsou marné. Vláda státu je bez ohledu na veškeré své zdroje bezmocná a může pouze zvenčí přihlížet.

Aj, já ostuda - tuto knihu mám doma dva roky a stále jsem ji nečetla (a všichni kolem mě už ano). To bude tím, že je to tisícistránková bichle a já čtu převážně po šalinách :)

A na co se chystáte vy? Klidně i něco doporučte.

zdroj:www.goodreads.com

Rozhovor se mnou na svetyliteratury.cz

Pokud se chcete o mě a oblogu dozvědět něco více, mrkněte na rozhovor se mnou pro svetyliteratury.cz

odkaz zde: http://svetyliteratury.cz/?p=1116

Prostorová kresba - pokoj Lianey

Tak s touhle kresbou jsem se opravdu patlala. Doslova. Nikdy předtím jsem nekreslila prostředí, protože mi vždy šíleně ujížděly proporce. To samozřejmě jde poznat i z některých mých kresbiček, když musím něco zrcadlově nakreslit. Proto i a mapu Evropy jsem si musela vzít šmírák.

Nakonec sem to zvládla celkem obstojně, nikdy nic moc neujíždí. Řeknu vám, popravdě, takový pokoj bych brala všema deseti. Ještě mám v plánu ho vybarvit, tak zatím přináším jeho černobílou formu. Pracovala jsem na tom od začátku září a zabralo to neskutečných šest hodin:)

Lia je tak trochu posedlá cestováním a jinými kulturami. Najdete u ní jen cestopisy a historické traktáty.

---

Líbil by se vám takový pokoj?

Rozhodla jsem se, dát sem úryvek z povídky, který se váže k tomuto obrázku:

Opatrně jsem našlapovala po dřevěných parketách zdobených huňatými tkanými koberci a nadšeně se rozhlížela. Její ložnice byla větší než celý byt mých rodičů. Vpravo jsem měla obrovskou postel s nebesy pistáciové barvy a vedle ní stála skromná roubená knihovna. Sahala od podlahy až po strop. Vonělo to tu po mandarinkách, dokonce jsem jednu takovou rostlinku našla kousek od sebe.

"To jsou zvláštní okna," dotkla jsem se křivého kapkovitého tvaru okenní tabule a dívala se skrz ně na širokou terasu. Ze všeho nejvíc mi to připomínalo shluk buněk pod mikroskopem. Vůbec nešlo poznat, kde to okno otevíralo ani kliku jsem neviděla.

"Myslela jsem, že jsi unavená," smála se Lia a opírala se o knihovnu. "Milovala jsem tento kousek svého soukromí. Mohla jsem se tu zavřít před světem a dělat si, co jsem chtěla. Studovala jsem ostatní civilizace," culila se a ukázala na baculaté proutěné křeslo, které mělo tvar na půl zavinutého květu. Vypadalo útulně, jen se do těch polštářů v něm pěkně zavrtat.

"Je to nádhera, Lio. Odtud by se mi vůbec nechtělo." Na stěnách visely mapy rozličných končin, barevné, černobílé i ty nejpodrobnější. Zaujala mě mapa Larie, opravdu měla tvar podkovy. "Kam si můžu lehnout?" zívla jsem, protože mě hostina udolala ještě víc, než předchozí náročný let. Už jsem měla mžitky před očima.

"Tady," ukázala na kanape kousek od křesla. Donesla mi tam z postele polštář a deku. "Snaž se odpočinout si. Jestli se otec ráno rozhodne, poletíme hned zpátky. Dobrou noc."

"Dobrou, Lio," zašeptala jsem a pohledem zkoumala stolek uprostřed místnosti, který vypadal jako želva. Víčka se mi zavřela sama od sebe a já se propadla do říše snů.

Teaser Tuesday #14

O co jde?

• Popadni knihu, kterou momentálně čteš.

• Otevři ji na náhodné stránce a napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky.

• Bez Spoilerů.
  

• Sdílej taky název knihy a autora, aby si mohli ostatní TT účastníci tuhle knihu přidat do své "to-read" záložky.

Teaser Tuesday pořádá Should Be Reading.

Mám tu pro vás další teaserové věty. Tentokrát jsem je vybrala z díla všeobecně známého: Eragona. Čtu ho v rámci re-readingu, a také, abych se konečně dozvěděla jak to všechno dopadne.

Naposledy jsem ho četla ještě na střední škole (uf, to je let) a teď mi připadá, že jsem z něj asi vyrostla. Hrdina je hrozně dětský, děj zatím jednoduchý a to jsem z něj dřív bývala odvařená, bylo to moje neojblíbenější fantasy hned po Harrym Potterovi. Uvidíme, jak se to vyvrbí v dalších dílech;)

Po nějaké době se Safira stočila k západu směrem k horám a zmizela z dohledu.

Stopy ra'zaků byly v rozrytém sněhu sotva patrné, ale to Eragona netrápilo.

A co teď čtete vy?

Dlouhé zimní večery 2# - Vánoční seznam přání

Dokud jsem si nepřečetla dnešní téma, nepřišlo mi, jak se Vánoce zase pomalu blíží. Ale je to tak, vždyť je skoro listopad a je dobré mít co nejdříve sesumírovaná svá přání.

Samozřejmě ta hmotná, která se dají napsat na papír daleko dopředu a ušetří tím příbuzným a přátelům práci, když si opravdu neví rady s dárkem.:)

A co si budu přát já?

---

Nejdříve jako správný knihomol zabrousíme do knižních vod. V něčem mám už jasno, něco se vyvrbí, podle toho, co bude zrovna vycházet.

Jako první vyberu Inheritance. Když jsem se zapojila do rereadingu, tak bych ji také měla mít doma, že:) Ještě jsem ji nečetla (já ostuda) Také bych chtěla mít kompletní série, takže sem zahrnu i Oběť, třetí část Smečky od Andrey Cremer, kterou jsem doteď schválně nečetla, protože mě druhý díl trochu nudil. Ale bylo by dobré vědět, jak to skončí.

Budou Vánoce, tak bych ocenila cokoliv od Stephena Kinga, nebo třeba i Pratcheta, jelikož mám jen první díl Barva kouzel a skončilo to velmi napínavě (chudák Mrakoplaš)

No a ty ostatní knihy ukáže čas a momentální nálada. Chci totiž nějaké překvapení, takže příbuzní opravdu dostávají seznam a já pak nevím, kterou knihu dostanu :)

Jako každý rok (zatím poslední dva) nesmí chybět nějaký pořádný drak. Letos jsem dokonce našla více obchodů, takže to bude opravdu těžké rozhodování. Jak si má člověk vybrat jen jednoho?

Tak to je zatím vše, nebudeme zbytečně hamnounit, stejně to vždy dopadne úplně jinak. Přeji krásný zbytek večera :)

Zdroje: http://www.vse-pro-radost.cz, www.mysticum.cz, www.bombastus.cz , www.bux.cz, www.topzine.cz

Chci si přečíst XIV.

Je tu další nedělní večer a já se podívala do svého seznamu k přečtení, který se neustále rozrůstá. Co mám v plánu přečíst tentokrát?

Doma na mě kouká asi osm nepřečtených knih, ale to mi nezabrání pokukovat, co nového vychází, nebo po starých titulech, na která si brousím zuby několik let.

---

Zeď, jež odedávna oddělovala svět Dananů a lidí, se zhroutila a Bojovníci tmy se dostali ze svého mrazivého vězení. MacKayla Laneová uvízla ve smrtelné pasti. Dostala se do spárů Pána a vládce, jenž ji připravil o paměť, takže neví, kdo je: jediná žijící vidoucí schopná najít starodávnou knihu tajemných kouzel Sinsar Dubh, klíč k nadvládě nad oběma světy.

Osamocena bojuje o svou vlastní duši, a přestože se jí daří tuhle bitvu vyhrát, je to jen první krok na dlouhé cestě. Bojuje s Danany a zabředá do vnitřních sporů záhadné sekty vidoucích. Netuší, komu může věřit a kdo se ji pouze snaží využít. Ztrácí se v nepřehledném světě Dananů, kde nic není takové, jak se zdá.

Jak se v něm vyznat, když se nevyzná ani sama v sobě?

Já nevím jak vy, ale já se prostě nemohu dočkat. Takové zakončení, jaké ná připravila autorka ve třetím díle, jsem dlouho nezažila. Hodně mi to leželo v hlavě, chvíli jsem byla sprostá a teď mám chuť si na recenzi osvěžit paměť a přečíst si to znovu. Snová horečka vychází už 6.11. - ještě mučivé dva týdny :) Kdo sérii nezná, ať hned napraví, protože přichází o hodně.

A jak se mi obálka třetího dílu zdála divná, tahle si mě získala hned. Krása.

Na ospalém anglickém venkově, na úsvitu viktoriánské éry, žije si vesnička Zeď, která dostala jméno podle impozantní kamenné hradby, jež ji odděluje od přilehlé louky a toho, co je za ní, svůj poklidný život. U jediné mezery ve zdi dnem i nocí stojí stráže, aby zabránily zvědavcům projít ven. Jen jednou za devět let svou hlídku opouštějí, to když se na louce za zdí koná zvláštní a neobyčejný trh.
Tady, ve zdi, se mladý Tristran Thorn zamiloval do krásné Viktorie Foresterové. Ale Viktorie je chladná a vzdálená - tak vzdálená jako hvězda, kterou jednoho mrazivého říjnové večera ona a Tristran vidí padat z nebe. Aby získal Viktoriinu přízeň, přísahá Tristran, že spadlou hvězdu najde a přinese ji své milované.
Tristran však není jediný, kdo hledá nebeský klenot. Jsou jiní, pro které je příslibem mládí a krásy, klíčem ke království, či k obnovení černé magické moci. Chlapec poháněný láskou bude muset skutečně sebrat rozum do hrsti, aby uspěl a přežil v tajemném světě za zdí, kde na sebe spadlé hvězdy berou nejrůznější podobu - a kde mají problémy sklon větvit se do nečekaných směrů nebo se vracet k sobě samým, v čase i prosoru.

Hvězdný prach jsem viděla prvně jako film, a teď na mě v knihovně čeká i knižní zpracování. Jsem na něj moc zvědavá, protože očekávám nevšední dobrodružství.

Lisa McMann - Lovkyně snů

Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...

Tuto knihu mám na seznamu od jejího vydání. Není to zajímavé téma propadat se do něčích snů? Doufám, že se k ní brzy dostanu a učiním zvědavosti za dost.

zdroje: www.jota.cz, www.bux.cz, www.databazeknih.cz, www.sarden.cz

Karen Marie Moning - Krvavá horečka

Originální název: Bloodfever

Vydal: Jota

Rok vydání: 2012

Počet stran: 358

Pokračování mé oblíbené Temné Horečky jsem si nemohla nechat ujít a už loňský rok jsem to přelouskala za dva dny. Letos jsem si to přečetla znovu a musím říct, že jsem z knihy stále nadšená jako předtím. Podle mě první díl rozhodně překonává.

Anotace:

Ve své druhé knize slavná americká spisovatelka Karen Moningová ještě dále stupňuje již tak strhující tempo. Nabízí nová dobrodružství a další milostné scény, současně ale vyzrálejší postavy, které se dále čtenáři mění před očima. Z rozmazlené a často až komicky bezradné Mac se stává neúnavná bojovnice a mnoho zajímavého se dozvídáme také o doposud více než záhadném Barronsovi. Objevují se další postavy, které oživují děj a vnáší do něj napětí. Moningová neupouští od skvěle vypointovaných dialogů a cílevědomě vede příběh k dalšímu pokračování, které američtí čtenáři netrpělivě očekávali před zavřenými dveřmi knihkupectví.

---

Mac je znovu vržena do víru událostí v podzimním Dublinu. Vyřešit vraždu sestry už není jejím jediným úkolem. Společně s Barronsem hledá Dananské předměty moci, snaží se uniknout všetečnému jednoho detektiva a svého otce. Čeká na ni nejedno nebezpečí, setká se s podivným přízrakem, který ji neustále pronásleduje (a nikdo jiný ho nevidí) a stále se marně snaží odhalit co je Barrons zač. Jak to, že toho o Dananech tolik víc? Proč na něj nejdou Stíny?

Jednou Jericha Barronse přitlačím ke zdi a kouknu se, co se bude dít.

Ani V'lane ji nedopřeje chvíli klidu a neustále se snaží dostat Mac na svou stranu. Je přece zástupcem dobra, nechápe, proč ho Mac odmítá, když ji může dát cokoliv, co by si přála. Pak tu máme Dani a celý sbor dalších Vidoucích, vedených Rovennou, stařenou, která nechala Mac už několikrát na holičkách. Má jim věřit víc než Barronsovi? Kniha otevírá spoustu dalších otázek a nenechá vás ani na chvíli vydechnout. Napětí se stránku za stránkou stupňuje a zrada může přijít i od toho, do koho byste to v životě neřekli. A je ten přízrak opravdu vymyšlený?

Kdyby šlo o jiného muže a o jinou dívku, v pohledu jeho přivřených očí bych jistě viděla touhu. Ale tohle byl Barrons a já byla Mac, a to, že by po mě toužil, bylo stejně pravděpodobné, jako že na Antarktidě najdete

rozkvetlou orchidej.

Hodnocení:

Tenhle díl je oprávněně můj nejoblíbenější. Rozvíjí nová tajemství, je plný napětí a hlavně akcí a konfliktů mezi Mac a Barronsem. (které se neustále stupňují) V'lane je stále troufalejší, protože má o Mac vážně zájem - je přece silná Vidoucí.

Autorka sice na začátku opakuje, co se dělo v prvním díle, ale jakmile se začtete, příběh vás nepustí. Na Mac čekali nové akce a nebezpečí - včetně jednoho hodně velkého pokušení.

Hrdinka už je tu méně naivní než předtím, už věří na Danany, už věří, že pokud Barronsovi nepomůže, nikdy se nevrátí domů, protože tady už nejde jen o její sestru, ale o celý svět. Přece jen si ale nechá něco ze sebe a má radost, když si může nalakovat nehty, nebo se pěkně obléct, jít městem a užívat si pohledu mužů, kterí míjí. (Ale bez baterky už nedá ani ránu)

Barrons je tu temnější a záhadnější, bavilo mě celou dobu spekulovat spolu s hrdinkou, co je vlastně zač. Bohužel, autorka si to pořád nechává pro sebe a jen nastavuje vyšší a vyšší laťku.

Naprosto mě vyvedlo z míry, když jsem zjistila, že se na mě Barrons usmívá. A ještě zvláštnější bylo vidět, jak se směje, nejdřív tiše, jakoby pro sebe, postupně ale stále hlučněji a hlasitěji.

Objevují se tu další postavy, detektiv O'Duffy, mladistvá Vidoucí Dany, která je nadšená, že našla někoho jako Mac. Rovenna, stařena, která Vidoucí vede, ale stejně bere na vědomí jen své cíle. A konečně V'lane, čarovně krásný dananský princ (kterého nemám zrovna v oblibě), vymýšlí neustále nová pokušení jak dostat Mac tam, kam chce on. Vůbec ho nezajímá jak na lidi působí. Je to bytost stará věky, takže na lidi nebere ohledy - bohužel mu bude Mac vydána na milost či nemilost.

Doporučím každému všema deseti. Četla jsem už dvakrát a rozhodně ne naposledy. (Kéž by to zfilmovali)

Barrons se rozhlédl, jakoby něco hledal, a kdyby to byl někdo jiný, skoro bych řekla, že vypadal zoufale.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?

Je to pokračování mé oblíbené série.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

nebezpečný konflikt

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

odhalovat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.

Nechtěla bych být ani jednou postavou. Mac je silná, občas sarkastická a pro mě velmi sympatická hrdinka, ale její osud Mrázky bych nechtěla - je jak mezi dvěma mlýnskými koly a na bedrech má osud světa.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.

Tohle dílo má šťávu. Je tam napětí, akce, erotické jiskření okořeněné novými záhady, novými spojenectvími i nepřátelstvím. Tento díl je dokonalý.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

Ze začátku autorka nemusela tolik věcí připomínat.

zdroje: www.jota.cz, u obrázků v prokliku

Rachel Hartman - Serafína - Příběh draků

Originální název: Seraphina

Vydal: Fragment

Rok vydání: 2013

Počet stran: 352

O Serafíně jsem se dozvěděla na jednom knižním blogu a rychle jsem si musela sehnat nějaké informace - bohužel pro mě byly dost skoupé. Kniha totiž teprve vyšla, nikde žádná recenze, nebo ukázka a anotace byla strašně krátká. Přesto jsem se velmi těšila až vyjde a já si ji koupím, protože slibovala dračí příběh. Jak jsem byla s knihou spokojena se dočtete níže.

Obálka je krásná, líbí se mi více než originál. Je v odstínech modré a šedé, v pozadí drak. Připadá mi taková tajemná, slibující napínavý příběh (a rozhodně mě v tom nezklamala). Jediné, co mi vadí, je ten červený proužek young adults. Podle mě je kniha stylem i příběhem o úroveň výše než běžné young adults knihy. Možná je to tím, že hrdince je šestnáict let (ale v době, kdy žila byla už prakticky dospělá - něco jak náš středověk.

Anotace:

V zemi zvané Gored žijí již po čtyři desetiletí lidé a draci v míru. Po tajemné smrti lidského prince je však příměří ohroženo. Podaří se Serafíně, která před světem skrývá své životní tajemství, odhalit skutečného vraha?

---

Příběh vypráví Serafína, která v šestnácti letech opustila domov, aby si mohla splnit svůj sen - věnovat se hudbě. Dostala se do královského paláce, kde dělala pomocnou učitelku. Jelikož Viridius, její nadřízený, trpěl těžkou pakostnicí, většina povinností ležela na jejích bedrech a ona to vše zvládala s grácií. Chovala se moudře, rozumně, ostatní hudebníci ji poslouchali skoro na slovo. Takhle působila aspoň pro ostatní. Rozumná a spolehlivá mladá dáma, jen trochu divná - nikdy se nepřátelí, nechodí se bavit... Málokdo tušil, že to Serafína musela trpět, musela to dělat schválně, aby nikdo nepoznal její handicap. Musela slíbit otci, že na sebe u královského dvora nebude upozorňovat.

Jak asi příběh napovídá, moc se jí to nepovede a bude vtažena do víru událostí, které rozhodnou o budoucnosti Goredu a soužití s draky. Vše začně vraždou prince Rufuse a tím, že shodou náhod mu musí na pohřbu zahrát svou hudbu, protože určení studenti jeden po druhém odpadli (doslova - alkohol dokáže divy)

Malý kluk, asi šestiletý, který visel jako netopýr hlavou dolů na vysokém tenkém fíkovníku. Pleť měl hnedou jako čerstvě zorané pole, vlasy jako načechraný tmavý obláček, oči živé a jasné. Jedl pomeranč, dílek o dílku, a vypadal, že je se sebou velice spokojen.

Hodnocení:

Podle mě si Serafína zaslouží všech pět. Nevěřila bych, že je to autorčina prvotina. Příběh je strhující, chytil mě do svých spárů ani ne po dvaceti stránkách (sbohem úklide a vaření oběda). Líbilo se mi, že je vyprávěn v minulém čase a v první osobě. Takové příběhy pro mě mají zvláštní váhu - mám je raději. Její svět byl opravdu složitý a soužití s draky nebylo jednoduché. Lidé dokáží být krutí, zvláště když mají strach. Potom k tomu přidejte fanatickou víru v bohy a máte vystaráno - jen počkat kdy to bouchne.

Na můj vkus bylo v příběhu až moc božstev - při dvacátém jsem se ztratila. Autorka většinu jen jmenovala, tak člověk ani nevěděl, co mají na starosti. Nejvíce byli vidět Synové svatého Ogda, kteří se snažili pořád draky vyhladit a šířili mezi lidmi nenávist.

Co se týká draků - autorka to má moc pěkně vymyšleno, jen se nechte překvapit. Jen mi opravdu připadali jako Vulkánci ze Star Treku. Opravdu. Chováním, myšlením, mluvou, emocemi a technologií, kterou lidé považovali za kacířskou (ano, fanatismus v knize je, ale naštěstí se nedotýká samotné Serafíny, i když i ta se občas k někomu pomodlí)

Basind po sársku zasalutoval směrem k nebi. "Vše v pořádku. Stráž dorazila v předepsaném časovém limitu, paní náměstkyně."

Postav bylo hodně, hlavních i vedlejších. Kupodivu jsem se neztrácela, snad jen u rytířů drakomachie (umění boje s draky). Vzadu v knize pro nás autorka připravila seznam všech postav i božstev, je možné kdykoliv nakouknout.

Samotná Serafína byla moc sympatická postava. Byla čestná, na svůj věk samostatná a zodpovědná. Nejvíce na světě milovala hudbu - jen mě mrzelo, že většinu nástrojů autorka moc nepopsala, tak si člověk nemohl udělat obrázek. Vedle toho byla Serafína v hloubi duše osamnělá, bála se světa, ale zároveň měla hodně odvahy to změnit, když se jí naskytla příležitost. Trocha toho sebemrskačtství se dala odpustit, zvlášte s ohledem na její výchovu a dobu, ve které žila - řekněte, že byste nejednali stejně. Moc mě potěšilo, že se tu rozvíjelo i téma mentá lních schopností - meditace, vytvořený vlastního světa ve své mysli, kde se dá skrýt - bud sama, nebo všechno to, na co nechcete myslet. Serafína proto každý večer věnovala mentální hygieně.

Qiugutlova ostnatá silueta stála proti světlu, poulil a zase stahoval své kuželovité oči, jak zvažoval, co vyměnit.

Další postavy byli vítaným spestřením, všechny pro mě byli jako živé, je při představě jsem musela zapojit fantazii. Zevnějšek autorka popsala spíše u více vedlejších postav, než u těch, o které šlo nejvíce. Třeba Orma měl hnědé oči, ostatní jsem si musela domyslet.

Nejdete u postav na první dojem, umí klamat, jako v životě. Musela jsem je mít ráda všechny - a ačkoliv jsem se snažila nemít ráda princeznu Glisseldu, nešlo to, opravdu. Serafíně moc pomohla, stejně jako princ Kiggs.

Nemá cenu rozčilovat se na sárantrase, čím víc se rozzuříte, tím víc jsou klidnější.

Příběh je napsaný svižným jazykem, pomalu krok za krokem nám odhalí Serafínin svět plný draků a lidí. Dokonce byl i vtipný, neustále jsem se nad něčím uculovala nebo smála. Hlavně v druhé polovině. Je dobré, když mě kniha dokáže rozesmát. Dokázala jsem ji odpustit i to, že je to jiný svět a stejně tam mají pomeranče, nebo třeba irské dudy (kde se v dračí říši mohlo vzít Irsko?)

Některé názvy míst nebyly přeloženy z originálu a já jsem ráda - protože doslovný překlad by byl divný. (Trueheart, Newskin a podobně)

Tuhle knihu doporučím každému, kdo má rád fantasy s dobrodužnou a trochu detektivní zápletkou, která je jen jemně protknuta romantikou. Víc si Serafína nemohla dovolit, až jsem s ní soucítila, k závěru to bylo smutné. Doufám, že druhý díl vyjde brzy. Konec nebyl šťastný ani žádný cliffhanger, ale přesto mi tento svět nedá spát. Bylo pro mě úžasným zážitkem ho poznat.

Basindovi zřejmě přikázal, aby se choval ještě pokorněji, protože ten si lehl do sněhu a vypadal jako přejetá ještěrka - jako obrovská ještěrka, kterou přejel nepředstavitelně velký žebřińák.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?

Díky drakům, chtěla jsem poznat nový svět.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

srdcervoucí hudba

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

rozluštit

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.

Nechtěla bych být ani jednou postavou. Serafína to má těžké, zvláště když je tak ohromně hudebně nadaná. Orma byl po celý příběh můj oblíbenec a velice mě těšil jeho vývoj v příběhu. Doufám, že ho uvidím v pokračování. Glisselda byla princeznou, která na svých bedrech nesla celé království a princ Kiggs to také neměl jednoduché - zvláště, když to byl velice čestný, chytrý a zvědavý muž. (Možná až moc slušný).

Na konci knihy mě trochu zaujala Eskar (patřila k cenzorům, kteří byli trochu nad zákonem a rozhodně bych se jim nechtěla dostat do cesty), třeba se objeví v pokračování a odhalí se, že nemá tak tvrdou slupku jak se zdá.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.

Příběh je neuvěřitelně čtivý, živý, hluboký a zajímavý. Hltala jsem každou novou informaci a nezdálo se mi, že by některá měla jen výplňovou funkci. Vše do sebe zapadalo a celá kniha tvoří celek, jak to má být. Zůstalo jen pár nedořešených věcí, které ale nestojí za reč (Jsem zvědavá na podobu Yirtrudis, bohyně, kterou nazívají kacířka a v knihách ji začernilyi obličej, nebo ji slepili s následující stránkou). I když mi byl Serafinin handicap jasný hned po přečtení anotace, autorka to nerozmazávala a uvedla nás do obrazu na začátku knihy.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

Velké množství postav a bohů - někdo by se mohl ztratit. Potom ty divné irské dudy a celkem stejné reálie jako v našem světě.

zdroj : www.goodreads.com, obrázky v prokliku

Teaser Tuesday #13

O co jde?

• Popadni knihu, kterou momentálně čteš.

• Otevři ji na náhodné stránce a napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky.

• Bez Spoilerů.
  

• Sdílej taky název knihy a autora, aby si mohli ostatní TT účastníci tuhle knihu přidat do své "to-read" záložky.

Teaser Tuesday pořádá Should Be Reading.

Už zase utekl další týden? Když člověk nestíhá, není se co dovit, že čas letí jako splašený. I když poctivě čtu, pořád jsem zaseklá na Noční hlídce (trošku náročnější čtivo, než m= poslední knihy).

Tak jsem se rozhodla začít novou, na kterou se těším už víc jak týden. Je jí Serafína - Příběh draků od Rachel Hartman. Příběh vypadá nadějně, jen zatím nevím, o čekat.

---

>>Nabízel mi teď Netopýr opravdu pomeranč, nebo si přál, abych ho vzala za ruku?<<

>>Šli jsme Jablečnou zahradou a pokračovali dál až do jeho lesíka.<<

Člověk náhodně otevře knihu na počátku příběhu a co nevidí za zajímavé věty? :)

A co právě čtete vy?

Mé odpovědi - Blog Award Tag

Původně jsem tyto články vímala jen okrajově, je toho poslední dobou hodně a já se k tomu snažila ještě číst, kreslit a psát (+ samozřejmě chodím do práce, kterou mám moc moc ráda)

Včera jsem dostala od KatyChan vědět, že mě označila v tagu, jestli se nechci zůčastnit. Vlastně se jedná o odpovídání na otázky, díky kterým se o mě čtenáři dozvědí zase něco nového.:)

Tak směle do toho. (jo a během psaní, se mi to podařilo dvakrát smazat - děkuji automatickému ukládání)

Pravidla

• Řekněte o sobě 10 věcí.
• Odpovězte na 10 otázek blogerky, která vás nominovala.
• Vymyslete 10 otázek pro ty, které budete nominovat.
• Nominujte 5 blogerů, kteří mají méně než 200 pravidelných čtenářů.
• Informujte blogery o tom, že jste je nominovaly.

---

Napřed se tedy vrhneme na deset věcí o mě.:)

1. miluji psaní, kreslení, čtení a vůbec cokoliv, co mi umožní se na chvíli ponořit úplně do jiného světa a načerpat tam nové síly

2. mám svůj vlastní organizovaný pořádek, kterému ostatní říkají bordel (ale já se v něm parádně vyznám, běda, jak mi do toho někdo šáhne - to pak nemohu nic najít

3. vyrostla jsem na filmech a seriálech - a pořád jsou důležitou součástí mého života. Jen už si pečlivě vybírám, na co koukám (a televize už dávno letěla z okna)

4. jsem introvert se sklony k ukecanosti - když to na mě přijde (takže ráda poznávám nové lidi, ale začít musí oni, jelikož já často nevím jak na to)

5. ráda zkouším a objevuji nové věci - letos jsem experimentovala s výživovými směry a málo známými potravinami (třeba včelí pyl nebo Acai) a zřejmě o tom napíšu článek:)

6. miluji solné lampy a všelijaké barevné svíčky, kameny. Mám jich doma už pěknou sbírku (a moc mi nepomáhá, že pracuji v obchůdku, kde to prodáváme)

7. jsem letní typ člověka, nejlépe mi je, když je teplo a svítí slunce. Jakmile je pošmourno jako dnes, dobrá nálada se u mě moc dlouho neohřeje

8. miluji chvíle, kdy si mohu jen tak sednout se svým drahým, dát si čaj, vodní dýmku a na nic důležitého nemyslet

9. mám ráda zvířata - jakákoliv. Momentálně to u mě vedou moji potkaníci, ale do budoucna chci určitě nějakého velkého psa

10. jsem člověk milující přírodu, tak se už nemohu dočkat, až budu bydlet mimo město a procházet se lesem se psem jak se mi zachce.

A teď odpovědi na otázky od KatyChan, budu se snažit být stručná:

1. Jak jsi se stala "vášnivou" čtenářkou?

Mezi mé první knihy patřil Harry Potter, potom Eragon, těsně následující Stephenem Kingem. Ale největší boom ve čtení knih nastal až před dvěma lety, kdy jsem se opravdu aktivně vrhla na psaní a blogování. Díky tomu jsem zjistila, že vychází tolik knih, co si chci přečíst, že jsem do toho prostě spadla.

2.Kdyby ses směla setkat s jedním autorem, který by to byl?

Rozhodla jsem se dát na první dojem a jen, co jsem přečetla otázku, vytanul mi na mysli Stephen King. Je to autor, který mě provází svými knihami už mnoho let. Vlastně jen můj nejoblíbenější a zdaleka jsem od něj nečetla všechno. Kdybych uměla anglicky, ráda bych si s ním povídala o jeho světech, hlavně o Temné věži - to je úžasná sága.

3.Když čteš, posloucháš u toho hudbu, nebo tě to ruší? Pokud ano, co?

Během čtení nic neposlouchám. Většinu mého čtecího času trávím v šalině na cestě do práce a zase domů. Dříve jsem četla i v bývalé práci, kde mi to pomáhalo udržet si zdravý rozum a nabrat síly - všichni kolem mě se divili, jaktože jsem schopna vnímat knihy, když mám na čtení sotva 2 minuty, než zavolá další zákazník.

Hudbu posluchám jen při psaní - někdy jako inspiraci, někdy jako odhlučnění, když se přítel na něco dívá. Nejraději Two Steps From Hell, Audiomachine, Imagine Dragons, Enya.... podle nálady.

4.Když jsi naštvaná, jak si nejlépe vybiješ zlost?

Ve většinu času to spolknu, ale nejlepší je něčím silně praštit. Jsem skrytý cholerik :D Když si to nemohu dovolit (komu by se chtělo rozbíjet vlastní drahocenné věci), tak aspon nahlas zanadávám (stačí jedno slovo a hotovo) Ale budu muset vynalézt něco jiného - jestli chci mít v budoucnu děti.

5.Kterou nejlepší knížku jsi za poslední rok četla a klidně by sis jí přečetla znova?

To je strašně těžké. Dobrých knih jsem četla hodně - rozhodně doporučím Mycelium, Ptačí zpěv a nesmí chybět závěr Všechny barvy země, která mě docela odrovnala:)

6.U které knížky jsi naposledy brečela?

Letos jsem prolila slzy u nejedné knihy. Naposledy to bylo u Ptačího zpěvu. Bulela jsem ke konci jako želva, takhle srdceryvně napsané pocity jsem ještě nečetla. Ještě teď to mám živě v paměti. Nebyl to happyend.

7.Kdyby se měla zfilmovat kterákoliv kniha (klidně i už zfilmovaná), v které z nich bys chtěla hrát a koho?

Já bych brala Drakii. Klidně bych si zahrála Jacindu. Nebyla zase tak špatná postava a umět se přeměnit v drakii, létat a chrlit oheň? To by bylo super - i kdyby jen na filmovém plátně.

8.Je nějaký citát či motto, kterým se řídíš?

Já se poslední dobou řídím tímto : Všechno dělej s vášní. Nevím, jestli to pochází o někoho, ale pravdou je, že věřím tomu, aby člověk do své práce vložil své srdce, kus sebe samého, jinak to nestojí za to:)

9. Kdyby ses směla vrátit do minulosti, kamkoliv, kam by to bylo? A proč?

Asi do starověkého Řecka. Už na škole jsem tohle období milovala, stejně jako starověký Egypt. Připadala mi ta doba mnohem otevřenější a barvitější než naše.

10.A poslední filosofická otázka, co bylo dřív, slepice nebo vejce?

já volím slepici :)

Tak snad jste se prokousali až sem, já jdu pracovat a obrnit se trpělivostí (v pátek bylo něco ve vzduchu a tři dodavatelé nám spletli objednávku - každý něco zapomněl :)

Otázky pro nominované:

1. Kniha, kterou by si podle tebe měl každý přečíst.

2. Který seriál nebo film by jsi doporučil/a ostatním - který podle tebe stojí za to.

3. Proč jsi začal/a s blogováním.

4. Co tě přivedlo je čtení? A jaké žánry upřednostňuješ?

5. Kterou knihu by jsi nejraději viděl/a zfilmovanou?

6. Kdyby byla ta možnost, vstoupit do knihy, který příběh by jsi navštívil/a?

7. Co nejraději děláš ve volném čase, když nečteš?

8. Máš nějakou vizi, nebo představu, čeho bys chtěl/a v budoucnu dosáhnout?

9. Líbí se ti víc představa bydlení uprostřed města v nějakém moderním bytě, nebo mít dům obklopený přírodou kam jen oko dohlédne?

10. Jestli máš rád/a zvířata, kterým by ses chtěl/a stát?

Nominovaní:

Niviat

Abyss

Lyra

Zuzzi (My kindom of books)

VeeEee

Mapy k příběhům - Dračí město, Oheň v srdci a Naya

Rozhodla jsem se, že je na čase spáchat nějakou kreativní patlaninu, která by znázorňovala prostředí, ve které se některé mé příběhy odehrávají. Když mám totiž v ruce nějakou knihu, moc se mi líbí, když je tam přiložená mapka a já se do ní mohu neustále dívat a hledat, kdeže se to hrdinové nacházejí.

Poslední dobou pilně sepisuji reálie svého ještěřího světa, trochu historie, trocha zvyků, povolání a tak dále. Tak vznikl nápad (podpořený kamarádkou), že by nebylo do věci nakreslit nějké mapy.

Takže jsem se dva víkendy lopotila, aby to vypadalo aspoň publikovatelně. Nahlédněte tedy do mého světa - najdete tu mapu celé planety i jednotlivých měst:)

Berte to prosím s rezervou, snažila jsem se.

---

Mapa celého světa. Příběhy se odehrávají na naší planetě, ale ještěří civilizace je naším očím skrytá. Jsou silně ovlivněni svou vírou v Dračí bohy, proto planeta nese název Rhesa. Pojmenovali ji po Ohnivém drakovi Reshaqovi, Stvořiteli ještěrů.

Tady je vidět přiblížení na Evropu, která zase nese jméno Gayias, podle dračího boha, který má na starosti zeleň a veškeré rostlinstvo na Rhese. Gayias se rozděluje na čtyři oblasti - Sierinq (Střed), Attiger (Divočina), Attoner (Území Červených) a Limer (Okraj).

Na téhle mapce jsem se pokusila zobrazit přímo Sierinq a jeho nejbližší okolí. Dříve to býval střed bohatého království, ze kterého už zbylo jen poslední město - Zarna. V této oblasti žijí ještěři ve valné většině mezi lidmi. Ono tady se by se nějaká čistě ještěří vesnice moc neschovala, lidé jsou tu skoro všude. zasahuje do České Republiky, Polska a Slovenska. Snad jdou vidět popisky;)

mapa Zarny podruhé, tentokrát očíslovaná:

Nakreslila jsem i mapu Larie, dalšího královakého města z příběhu Dračí město. Je mnohem větší než Zarna- hloubka je 30 pater a délka jedné strany je 2,2 km a šířka 1,5 km.

No, koukám oskenovalo se mi to trochu do modra, ale což. Vyhrála jsem si a konečně mají mé příběhy nějaké pěkné mapky, do který lze nakouknout:)