Smutná báseň z mého osamoceného období, sem tam se vrací...
Život přinesl mi
nezvaného hosta
nezvaného hosta
je to velká dáma
po celém světě dobře známá
paní samota
paní samota
Zalíbilo se jí u mě
veškeré pohodlí tu má
každé ráno přijde přesně
když první paprsek nad městem se sklání
mé tělo i má duše je jí snadno k mání
je nemožné bránit se
Já snažím se utíkám
však nikoho ale na cestě nepotkám
když náhodou kolem někdo projde
řekne slovo a hned odejde
Paní Samota v patách mi je
už se mi po nohách sápe
kdo mi pomůže? nikdo nechápe
jaké to vlastně je? mít kam složit hlavu
zabít věčnou Paní Samotu?
každé ráno přijde přesně
když první paprsek nad městem se sklání
mé tělo i má duše je jí snadno k mání
je nemožné bránit se
Já snažím se utíkám
však nikoho ale na cestě nepotkám
když náhodou kolem někdo projde
řekne slovo a hned odejde
Paní Samota v patách mi je
už se mi po nohách sápe
kdo mi pomůže? nikdo nechápe
jaké to vlastně je? mít kam složit hlavu
zabít věčnou Paní Samotu?
Žádné komentáře:
Okomentovat