Chtěla jsem něco napsat na téma týdne, ale Yaoi mě zrovna neoslovilo, ale toto téma prostě přišlo jako na zavolanou.
Mé Vánoce letos nejsou moc radostné, protože mi odešel můj jediný děda. Měla jsem ho ráda a doslova mě mučí, že jsem mu to nikdy neřekla nahlas, možná to věděl, kdo ví. Proto se v posledních dnech ptám, co nás čeká potom? Jen prázdnota, nový život nebo se naše duše budou jen vznášet prostorem?
Včera při pohřbu jsem hodně přemýšlela. Líbí se mi představa reinkarnace, protože věřím, že jsme každý nějaký minulý život měli. Ale když jsem se dívala, jak tam pokojně leží v záplavě květinových věnců, uvědomila jsem si, že bych chtěla věřit tomu, že jeho duše žij dál a dostala se na lepší místo, kde počká na nás, než se znovu setkáme. Nechci říkat nebe, nevyznávám žádné nábožeství. Může to být podle mě jakékoliv místo, kde ho nic nebolí, je tam šťastný a dává na nás pozor.
Kdo však ví? Každý z Vás určitě věří v něco jiného, mě nezbývá nic jiného než jen doufat, že nás prázdnota nečeká. Věřím na duchy, ale nevím co si o tom mám myslet, jsou to snad duše lidí, které nenalezly klid, nebo to čeká nás všechny?...
Dragita
obrázek z titulky je od:http://www.myspace.com/falllen-angel
Žádné komentáře:
Okomentovat