Nemohla jsem usnout hlava plná myšelenek, a tak se mi v hlavě zrodil menší příběh, který se výborně hodí do tématu týdne v Klubu Snílků : Předjaří. Jaro ve mě dokáže probudit spoustu pocitů a letos se ho už nemohu dočkat:-)
Obzor hýřil barvami když slunce pomalu vstávalo ze svého dlouhého spánku. Oranžová, červená, žlutá až fialová barva značila příchod nového dne, kdy se opět rozeběhne neúnavný koloběh života. Jakmile se slunce, ten osamělý poutník světem ocitne nad obzorem, zalije svými zlatavými paprsky vyprahlou zem a právě pučící květy Sněženek a Petrklíčů. Vždyť právě ony si prorazily náročnou cestu zmrzlou zemí a zbytky sněhu aby mohly čerpat jeho roztoucí energii. Každý lísteček se ke slunci natáčí a rostlinka vesele kvete.
Loukou poblíž lesa chodí mladá dívka, oděná jen lehkých šatech barvy nebe, jemně hladí první květy letošního Jara a konejšivým hlasem jim zpívá. Poletuje sama od rostlinky ke stromům, jejichž čas teprve nastane.
Ó květinko moje milovaná
vzbuď se a nebuď už ospalá
ukaž své poklady celému světu
vždyť Jaro je tu, buď zase v květu
Ó květinko moje vzácná
ukaž mi své klenoty
věř mi tvá krása rozluští mnohé záhady
když rozvineš svá bělostná křídla
vstříc světu, nebojácná
Ó lístečku můj zelený
Jaro se k nám pomalu vkrádá
prosím probuď se
příroda bez tebe velmi strádá
Vítr je jemný a chladivý, čechrá její kaštanové vlasy, pohrává si s jednotlivými pramínky a rozevlává lem jejích šatů. Právě začíná Jaro a dívka radostně tančí. Život začíná. Když se jí sil nedostává, sedne si do pučící trávy obklopující Sněženky a vystaví svá líčka slunečním paprskům. Hladí své jemně vypouklé bříško a potichu si šeptá. Nedávno sama počala nový život s mužem jenž jí byl vybrán. Byla totiž dívkou letošního Jara, která měla za úkol vítat první poupata, zpívat stromům a počít nový život. Do duše jí proudil klid a mír, protože příroda se znovu probouzela.
Ó přírodo moudrá a krásná
dala jsi mi dar života
co více bych si mohla ještě přát
Ó přírodo štědrá a milovaná
tobě já nikdy nebudu lhát
Ó přírodo mocná a čarovná
tobě se na světě nic nerovná
děkuji ti z celého srdce
že už nikdy nebudu sama
Těším se na Jaro, jak bude teplo a stromy v květu. Možná připojím i nějaký obrázek, mám chuť kreslit:-) (obrázek pak zamění, tento je na blogu už dlouho neznám jeho zdroj.)
Vaše Dragita
Žádné komentáře:
Okomentovat