Dneska jsem vstala dokonce sama hodinu před zazvoněním budíku. To se i fakt nestává, ale uvítala jsem to. Nemám teďka moc času na povídky, tak jsem půlku jedné zkotrolovala a dala sem a potom se věnovala prezentaci v nemocnici U svaté Anny, která naši skupinu dneska čeká.
Co jsem netušila bylo, že budu přednášet taky, sice jen jeden slide, ale já jsem děsný nervák a bez důkladné přípravy se zasekávám. Jídelníček jsem měla celkem špatně, ale potom jsme ho opravily a na hodnocení si počkám do příštího pátku. Před naším výstupem byla prezentace o nové inzulínové pumpě a jak vlastně funguje. Byla to opravdu dost zajímavá přednáška a dostala jsem i brožurku s výměnými jednotkami. (používají se při dietě, kterou dodržuje člověk s cukrovkou), potom jsem přišla na řadu já, popsat vzorový zápis jídelního lístku, byla jsem nervózní jak pes, ale důchodci jsou vstřícní a na nic se neptali (aspoň ne přímo mě) Bylo tam kolem dvaceti lidí z toho polovinu tvořily mé spolužačky.
Řekla bych, že to bude jednodušší než loni, kdy jsem dvacet minut přednášela v kongresovém centru na výstavišti (taky v rámci školy) a zvládla jsem to více než dobře (všichni koukali, kde se to ve mě bere), ale byl tam mikrofon, možnost papírů před sebou a měla jsem dva týdny se to naučit. A tady v malé místnosti jsem se cítila o moc hůř, uvidíme. Každopádně jsem si mobilem (2Mpx - to se stane, když si jednou nevezmu foťák a najednou chci fotit) cvakla výhled z okna, protože je zase vidět krásný Špilberk a další budovy nemocnice.
Žádné komentáře:
Okomentovat