Vždy, když mě nějaké téma týdne zaujme a chtěla bych se podělit o svůj názor tak prostě nenacházím slova jak své pocity napsat - což je dost blbé vzhledem k povídkám, které jsou vždy výplodem mých myšlenek. Ztráta iluzí, dobré to téma. Myslím že jsem je ohledně své výřečnosti ztratila už dávno, ale je spousta lidí, kteří najednou jakoby prokouknou a to co vidí, se jim zrovna nelíbí.
Největším z nich se může jevit přechod do dospělosti, nezáleží až tak moc kolik Vám je let, na každého to přijde v jiném čase, ale tenhle skok je většinou v životě docela důležitý. Člověk si uvědomí nutnost práce, hodnotu peněz, které s různými poplatky mizí závratnou rychlostí. Také dnešní velmi závažný problém s bydlením. Jasně všichni mají přece hypotéku, stačí však nakouknout pod povrch, více se o tom dozvědět a pověstné růžové brýle spadnou snad každému. A najít něco v dobré lokalitě za dobrou cenu, to je jak hledání jehly v kupce sena.
Hledání práce také není tak lehké jak se zdá, když narazíte na vybíravé zaměstnavatele - většinou se to týká vzhledu, dosavadního vzdělání (stačí mít odborné - nějakou specifikaci a už je problém) a také věku a absence praxe.
Během mého života jsem iluze ztratila hodněkrát - nejsem natolik výřečná abych lidi zaujala ( co se týče Oriflamu, vím všechno - jak co působí, co je lepší co zase horší atd., ale lidi na mě spíše nedůvěřivě koukají), nebo naposledy tento týden, kdy jsem naprosto vyhořela díky své děravé paměti ( zapomínám - a když si to často neopakuju, tak nevím ani základní věc, mluvím samozřejmě o škole, jako vystudovaná dietní sesra bych měla vědět všechno, ale pokud na mě jen tak z fleku vyhrkenete co znamená TNM v diagnostice krevních malignit co jsme braly před dvěma lety, budu na Vás koukat jak puk - a to se mi nestalo při zkoušení, na to se samozřejmě naučím), tím jsem ztratila iluzi o svých vědomostech, protože jsem záhy byla tak vystreslá a nedokázala už vyjmenovat ani plnohodnotné bílkoviny *stydím se*)
Když se tak zamyslím, je dobré ztrácet iluze? V jistém smyslu určitě ano, není dobré vidět vše růžově a neustále si to idealizovat, ale pokud iluze ztratíte třeba o svých přátelích nebo drahých polovičkách, už to tak pěkné není, jenže často potřebné. Co myslíte?
Žádné komentáře:
Okomentovat