Neznám člověka, který by se aspoň jedinkrát v životě nepodíval na pohádku. Vždyť ty kreslené postavičky a knižní hrdinové, obveselují naše duše už celá staletí, jen pokaždé trochu mění formu.
V každém z nás zůstane celý život kousek dítěte, v někom méně a v někom více. Vždy se usmívám, když vidím svého otce, který ač má rok do důchodu, nadševše miluje Toma a Jerryho, Sylvestra a Tweetyho a hlavně klasickou Pyšnou princeznu, S čerty nejsou žerty a tak podobně, nikdy je v televizi nevynechá:-)
U pohádek si vždy odpočinu, sice už v dnešní době volím jen ty filmové, vždy si najdu čas a sleduji nově vyšlé animované filmy. Nemusím u nich nijak zvláště přemýšlet, jen se nechám unášet příběhem a na chvíli zapoměnu na okolní svět. Jako první mě k této mojí závislosti přivedl film Doba ledová - svým způsobem je to také pohádka. Bylo mi tenkrát necelý čtrnáct let. Od té doby, ty, které za to stojí nevynechám.
Mohla jsem se rozplývat nad roztomilostí Bolta, dráčka z Jak vycvičit draka(k umazlení) smát se Kryserce nebo osnovat plány s modrým chlapíkem jménem Megamysl. Viděli jste už planetu 51? Nemohla jsem se přestat smát. A oto tu přece jde.
Proto doufám, že klasické pohádky, které určitě budu vyprávět svým dětem, tak i animované filmy, budou dále těšit všechny, kteří si najdou chvilku ve svém nabytém čase a nechají se unášet fantazií do jiných světů. Vždyť bez nich, by byl ten náš svět prázný a černobílý, co myslíte?
Vaše pohádky milující Dragita
Zdroje obrázků v prokliku;)
Žádné komentáře:
Okomentovat