Neil Gaiman - Nikdykde

Autor: Neil Gaiman

Originální název: Neverwhere

Rok vydání: 1998

Nakladatelství: Polaris

Na knihy Neila Gaimana jsem se těšila už hodně dlouhou dobu. Potom jsem dokonce v knihkupectví našla nové vydání Nikdykde, Američtí bohové, Hvězdný prach. Ale vždy jsem musela koupit něco důležitějšího. Teď jsem se k tomu dostala díky knihovně a s lítostí zjistila, že v obchodech je zase vyprodáno.

---

Obal knihy se mi líbí a musím říct, že o proti originálu je daleko lepší. A zrovna v této knize se mi líbilo, že byla psaná ve třetí osobě a většinou i z různých pohledů postav - ale Richard Mayhew byl ten hlavní. Drobný úředník, který v životě toužil po klidu a jako rozptýlení si na svém počítači vystavoval figurky trolů.

Děj knihy se odehrává v Londýně, ale aby byla přesná, naprostá většina v Podlondýně. Existuje tam úplně jiný svět, než jaký známe. Můžeme tam potkat krysy a jejich krysomluvčí, vrahy, zloděje a třeba i Sametky, které potkáte jako svou poslední věc v životě. Právě tam žije Dvířka, mladá dívka, poslední svého rodu, která umí otevírat dveře. I tam, kde žádné nejsou. Je pronásledována nelítostnými vrahy, panem Vandemarem a panem Croupem. V zoufalosti otevře dveře ani neví kam, prostě pryč a ocitne se na ulici v Nadlondýně - a potká tam Richarda. Duchaplně jí zachrání život, ošetří ji, ale netuší, že si právě zadělal na pár pěkných problémů. Pan Vandemar s panem Croupem (lišák a vlk) jdou teď i po jeho stopě.

Richard se nechtěně propadne do zemí Podlondýna a zkouší znovu najít Dvířku, které pomohl. Jenže kanály, metro a vůbec celé podzemí je tak rozlehlé, že neví kde začít. Naštěstí mu pomohl lord Krysomluvčí a s doprovodem ho odeslal na pouť za Pohyblivým trhem. Tam se z podzemí scházejí všichni.

Mezitím se Dvířka snaží příjít na to, proč a kdo ji chce zabít. Byli to ti stejní, co vyvraždili její rodinu? Pomáhá jí v tom Markýz de Carabas - samozřejmě jako protislužbu bude něco od Dvířky chtít. V Podlondýně není nic zadarmo. Dvířka potřebuje osobního strážce, a tak se vydá na Pohyblivý trh a najde tam někoho, koho by nečekala. Richarda. A dobrodružství může začít - Dvířka potřebuje najít vraha své rodiny(a zároveň sama zůstat naživu) a Richard se touží vrátit zpátky do Nadlondýna.

Co mě opravdu bavilo bylo, že se střídali vypravěči. Pravidelně. Mohli jsme nahlédnout,co zase kují pan Vandemar s panem Croupem - a že to byly občas dost nechutné části, ale napsané Gaimanem tak, že jsem se často musela smát i přesto, že to bylo děsivé. Byli to zákeřní (hrůzu nahánějící) záporáci, to ano, ale třeba i jejich způsob vyjadřování tak vybočoval z normy, že vás ty pasáže budou bavit.

Nejvíc se mi líbily pasáže Dvířky, potom i Richarda. Byl to ze začátku takový suchar, který měl rád klid a nevadilo mu, že jeho snoubenka mu určovala život. Můžeme se ale těšit i na vyprávění Markýze de Carabase.

95% Děj byl svižný, dobrodužný a dokázal člověka vtáhnout do sebe. Autor krásně pracuje s jazykem a má svůj vlastní styl, který se mi opravdu zalíbil.

př: >>Nůž proletěl vzduchem jak už mimořádně velké a ostré vrhací nože vzduchem létají. Čepel probodla hřbet ruky pana Vandemara a zarazila se do zdi.

Zazvonil telefon.

Pan Vandemar vzhlédl, spokojený se svým výkonem, s rukou přípíchlou nožem ke zdi.<<

Díky tomu jsem měla knihu za dva večery přečtenou. Pokud jste od Gaimana ještě nic nečetli, určitě si vemzěte tuto knihu jako první. Nebudete zklamáni.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?

Protože mi byl doporučen Gaiman - tato mi padla do oka jako první.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

nedobrovolné dobrodružství

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

žít

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.

Nechtěla bych být nikým, i když se mi líbila postava Dvířky. Symatická mladá dívka, ale aby mi šel někdo neustále po krku, to bych nechtěla. Richard byl takový dobrosrdečný muž, který se snadno nechal ovládat druhými a ostatní byli mazaní a vždy sledovali raději vlastní cíle.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.

Tolik fantazie nacpané do malé knížky,která se odehrává v prostorech metra - až se mi zachtělo navštívit Londýn a ty trasy si projet a třeba spatřit obávané Pastýře.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav

Nic mě nenapadá.