Autor: Tereza Matoušková
Vydavatelství: Krigl
Rok vydání: 2011
Knížku jsem si koupila hned jak vyšla, moc jsem se na ni těšila. Příběh jsem četla ještě na Temnářčiných stránkách pod názvem Žádný Cukrkandl.
Do této doby jsem ji četla minimálně čtyřikrát a ještě se mi neomrzela, ráda se k ní vracím a doufám, že se dostanu i k ostatním knihám této talentované autorky:)
Nemalou radost mám z toho, že mou knihovnu zdobí další podepsaný kousek. Navíc má kniha i nádherné obrázky od Aleny Kubíkové (její kresby jsou úžasné;)
Anotace:
Podmoří je svět, který je magií přímo prosáklý. Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny.
Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo. Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?
Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo. Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?
Příběh se odehrává v tajemném světě Podmoří, přímo v kláštěře Tark Itlen. Malá Jukata, schovanka tamního opata, je zvědavé děvče, které si umí prosadit svou. Díky tomu se dostala do skoro pět set let staré chodby a objevila tam skřítka. Vypadal jako drobný hmyz s chapadélky místo končetin.
Jukata byla štěstím bez sebe. Měla vlastního skřítka, který dokázal splnit jakékoliv přání. Mohla mít třeba vlastního chlupatého Tarka. Ale za jakou cenu?
To mělo malé devče zjistit až příliš pozdě. Malá kapka krve je přece nic, té má každý dost.
Kláštěrní opat Atalan se zdá jako pěkný sukničkář a srab, ale srdce má svém místě, stejně jako čarodějka Zorena, která má polovinu duše zakletou v meči. Její adoptivní syn Femorian se zdá občas moc úzkoprsý a maniakálně pořádný, ale může se za tím schovávat strach nebo jsou to možná následky z dětství? (Měla bych si přečíst ostatní knihy:)
Rektorka Kerdea to s ním určitě nemá lehké, ale pořád se snaží.
Příběh je velmi dobře probarven jejich dialogy a různými scénkami, které příběh oživují a dodávají mu spád. Navíc víme, co se děje, když není Jukata s nimi. Díky tomu kniha rozhodně není pro malé děti. I kvůli slovním přestřelkám a hovorové mluvě, nebo místy syrovému stylu autorky.
Pro mě to byla ideální kombinace na odpočinkové čtivo.:) Vřele doporučuji pořídit do knihovny.
zdroj anotace: http://www.goodreads.com/book/show/12826365-hladov-p-n
Žádné komentáře:
Okomentovat