Hodně dlouho jsem nic nenakreslila, ale toto pondělí jsem zase dostala chuť s do toho pustit. Nevěděla jsem jak o dopadne, ale přímo jsem ten obrázek viděla před sebou.Chtěla jsem namalovat hlavní postavu z mého příběhu Síla duše, jak stojí ve smutečním rouchu a připravuje se na obřad Rozloučení.
Nějak jsem té scéně potřebovala dát tvar, takže jsem nakonec neodolala, vzala tužku a papír a něco přes dvě hodiny střídavě kreslila a mazala. A světě div se, jsem se svým dílem spokojená (taky jsem na začátku pěkně zuřila, protože mi nešly udělat správné oči).
Obrázek není nijak smutný ani depresivní. Vyzařuje z něj klid té posvátné chvíle, kdy myslíme na své nejbližší.
Je to kresba tužkou, ale pro přiblížení, má být roucho světle šedé, svíčka je normální vosková se třemi knoty. Pás, který má Jana kolem sebe je z tmavšího odstínu šedé a spojené tlapy jsou znakem města Zarny (kde se vše odehrává). Vlasy má po pramenech sepnuté stužkami (na můj vkus jsem jich tam dala moc, ale už je pozdě) :)
Žádné komentáře:
Okomentovat