Christopher Paolini - Inheritance

Originální název: Inheritance

Série: Odkaz dračích jezdců #4

Vydal: Fragment

Rok: 2012

Počet stran: 672

Anotace:

Není tomu tak dávno, co byl Dračí jezdec Eragon obyčejným chudým farmářským chlapcem a jeho dračice Safira pouhým modrým kamenem v lese. Nyní právě na nich závisí osud celé civilizace!
Dlouhé měsíce výcviku a bojů přinesly mnohá vítězství a naději, ale také srdcervoucí ztrátu. A ta nejtěžší bitva je přitom teprve čeká: musí se postavit samotnému Galbatorixovi. Aby zvítězili, potřebují být neskutečně silní a odvážní. Pokud to nedokaží oni, neporazí Galbatorixe nikdo. Druhá šance neexistuje.
Jezdec a jeho drak došli dál, než se odvážil kdokoli jiný. Ale podaří se jim porazit samotného krále zla a obnovit v Alagaësii spravedlnost? A pokud ano, co budou muset obětovat?

---

Do závěrečného dílu Odkazu Dračích jezdců, jsem se pustila poprvé, takže nemohu posoudit, jak by se mi to časem líbilo při re-readingu. Vím jen, že si to všechno možná ještě v budoucnosti přečtu. Celá sága má sice mnoho chyb a je místy nedotažená, přesto má trvalé místo v mém srdci a čtení jsem si opravdu užívala.

Eragona čeká v tomto díle samý boj. Napřed s Vardeny obléhá města Království, aby co nejvíce oslabili Galbatorixe. Poté má ale daleko důležitější úkol - porazit samotného krále. Paolini Galbatorixe dopodrobna vykreslil, takže jsem nabyla dojmu, že neexistuje způsob jak ho porazit, zvláště, když Eragon se stále ještě učí a mocí sotva sahá králi po kotníky. Eragon se musí vydat na dlouhou cestu a získat co nejvíce Eldunárí, aby měl aspoň malou šanci.

Nemohu říct, že bych mu nedržela pěsti, byla jsem více než zvědavá na způsob, jakým krále porazí (protože jsem si nepřipouštěla, že by se mu to nepovedlo). Eragon se tu choval mnohem víc dospěleji a už mě tak neiritoval jako na začátku. Této úlohy se zde bohužel ujala Safira. Takového sebestředného a nafoukaného draka jsem dlouho nepotkala, myslím, že jí vlezlo do hlavy, že je jedinou žijící dračicí a šupiny se jí lesknou jako drahokamy. A to dřív platila za tu moudrou postavu.

Vlastní dějové linky se tu dočkalo více postav. Roran vede Vardeny při nájezdech na Královská města a díky jeho přirozenému důvtipu se mu celkem daří. A Nasuada to nebude mít zrovna lehké, když se ocitne přímo ve spárech Galbatorixe a Murtagha. Tyhle pasáže jsem si na knize nejvíce užila. Jako jediné, z celé knihy, mi připadaly živé, plné emocí, akce, měly prostě hloubku a spád, který ostatnímu ději chyběl.

Hodnocení:

Závěrem bych řekla, že kniha nedostála mému očekávání. Takových let mě tento cyklus provázel a autor to zakončí tak, jak to udělal. Zklamalo mě to, bylo to nedotažené - ať už jednalo o Angelu, vztah Aryi a Eragona, nebo osud Murtagha s Nasuadou. Ti měli být podle mě hlavní hrdinové, a pak by to mělo správnou šťávu.

Musím ale zatleskat boji mezi Eragonem a Galbatorixem, šikovně to Paolini vymyslel (něco takového by mě nenapadlo). Posledních šedesát stránek mi už přišlo zbytečných a hodně to natáhlo děj a stejně se nic moc nerozuzlilo. Jsem ráda, že to mám za sebou a vím, jak celá série končí.

zdroj: www.goodreads.com, http://www.deviantart.com/art/Murtagh-and-Nasuada-271093492