Z náhlého popudu jsem se rozhodla nafotit průběh mého (re)readingu Divergence. Spusta blogerů fotí krásné knihy a to, co u nich třeba čte pije, kde třeba čtou, prostě zveřejní chvilku své siesty nad papírovým příběhem.Musím říct, že jsem zvědavá, jestli mě kniha vtáhne, osloví a doslova uhrane jako před dvěma lety, když jsem ji četla prvně. Tehdy jsem nedělala nic jiného, než četla, četla a zase jen četla. Za úctihodných osm hodin jsem knihu pokořila a najednou byl konec... a dlouhé čekání na pokračování.
Tentokrát si hodlám knihu stránku po stránce vychutnat. Mám k ní totiž zvláštní vztah. Byla mou první dystopií a zřejmě napořád budu ostatní trochu posuzovat podle Divergence. V tomhle je pro mě jedinečná.
Musím ještě říci, že se mi obálka Divergence líbí zatím nejvíce z celé série. Aliance jí vážně šlape na paty, ale první díl, je holt první díl.
Rozhodla jsem se vyfotit můj začátek čtení. Stejně jako na každou tvorbu, i na čtení si připravím svůj koutek, kde mám všechno, co budu potřebovat (abych nemusela dlouho vstávat). Nesmí chybět solná lampa, jejichž hřejivé teplo mě vždy pohladí po duši, ale i něco k pití, někdy i k ďobání.
Tu je možné vidět vše pohromadě. Jarní ubrus, zajíček, kterého jsem koupila teprve včera, solnou lampu a malé posilnění z rakytníkové šťávy.
První kapitola, jde se na to :)
Zadní strany někdy také vypadají zajímavě.
Já tu obálku prostě miluji:)
Takže to je vše, uvidím, co ještě vymyslím. Rozhodně nehodlám celý měsíc jen fotit obálku, to se jednomu hned zajde a myslím si, že tady to stačilo dostatečně. Já jdu zase číst, tak se mějte hezky.
Dragita
pokračování...
Žádné komentáře:
Okomentovat