Dívčina kletba - upravená

Rozhodla jsem se tuto pohádkovou básničku opravit a vznikly z toho celkem nové a dlouhé verše. Pro srovnání jsem dole nechala původní verzi, ale samozřejmě ta nová se mi líbí víc. Co vám?

---

Dívka spanilá jak lístek růže

roky žila osamělá

styděla se, nenašla si muže

věděla, že je prokletá

Zatoužila po lásce

o jakých se v románech psává

sbalila se, dala sbohem pasece

už více v těchto končinách nezůstává

Cestovala zemí nesčetně let

únava ji pomalu zmáhá,

k nepoznání se změnil svět

připadá si v něm úplně bezvýznamná

Šla lesem, lukami a hájky

dej si devče pozor na pytláky

z křoví vyskočili loupežníci hrabiví

utíkej devče, neštítí se násilí

Sil ji mnoho nezbývalo

k zemi se skácela vyčerpáním

a v tu chvíli se to stalo

byla zachráněna mužem chrabrým

Přeskočila jiskra, plamená a hřejivá

nemohla tomu dlouho uvěřit

jí se to přece nestává

mohla se mu s čímkoliv svěřit

Putovali spolu nehostinou pustinou

a dívku dostihlo prokletí

jiný muž by šel hned za jinou

když se stala před jeho zraky dračí princeznou

Zůstal s ní a miloval ji do konce věků

protože měl také srdce draka

byly stvořeni jeden pro druhého

nad rudým obzorem se konečně smráká

***

Původní krkolomná verze:

Byla jednou jedna dívka
krásná a spanilá
bohužel pro ni trochu stydlivá
a tak byla neustále sama

Vydala se tedy na cestu do světa

aby tam našla svou pravou lásku
když už však její život visel na vlásku
byla zachráněna chrabrým mužem

Putovali spolu nekonečnou pustinou
ale najednou se dívka proměnila v dračici
každý jiný muž by hned šel za jinou
jenže on zůstal a učinil ji šťastnou
v sobě měl totiž také kousek draka
a byl šťastný, že našel ženu, která je taky taková

Žili spolu navěky věků
ostatním lidem z doslechu
Byli totiž stvoeni přírodou
jeden pro druhého