Je to tady, poslední den prázdnin. Chjo a já nic neudělala a navíc jsem ztratila polovinu učiva (a aspoň základy jsem hodinu tiskla z emailu od spolužaček) a zmizel mi email na jednu dietní sestru, kterou jsem chtěla požádat o laskavost pro mou práci.
Ale přece jen měl den jedno velké pozitivum. Dnes je dvacátého, končí akce Pisálci na téma 7, která se vyhlašuje na piste-povídkách.cz . Čekala jsem na osmou hodinu na trní. To se mělo udát hromadné vkládání.
Než se tak stalo napsala jsem pár kapitol Nayy a začala číst znovu Pistolníka od Kinga, protože už mám doma tři díly a chci vědět o čem to je.
Udeřila osmá večer a vkládali se díla na téma :Krvavé křídlo
Má povídka byla ze všech nejdelší (zase jsem se neudržela) a jmenuje se Křídla osudu. Napsala jsem ji na začátku března a nebyla jsem si sní úplně jistá, dokud mi tam za večer nepřibylo 12 laskavých komentářů, což člověku hnedka vrátí chuťe do psaní (smiluji se a udělám druhý díl, mám totiž v plánu ten příběh prolnout s Nayou)
Večer jsem dlouho nemohla usnout, byl úplněk a svítil mi do očí - přímo na mou hlavu kde spím. Navíc, když jsem neměla brýle, zdál se snad 3x větší než normálně, nemohla jsem se vynadívat. Vždyť ne každý den vidíte na vlastní oči jak vypadá velký měsíc, který zahlédnete v mnoha filmech. Mám tu pro Vás můj chabý pokus ho zachytit (v normální velikosti)
Žádné komentáře:
Okomentovat