O tomto autorovi jsem se dozvěděla skrz web fantasyplanet.cz. Četla jsem tam zajímavou recenzi na Likario, druhý díl Likarijské trilogie Krvavé pohraničí. Zapátrala jsem a našla si první díl. Když jsem ho viděla u Barviče a Novotného, nemohla jsem odolat a knížku si rovnou koupila. Během čtení jsem si na ní vytvořila rozpoluplný názor, ale skvělá druhá polovina mě navnadila pokračovat. Vlastním nové vydání a ke každé povídcce je nakreslená mapa.
Kniha je soubor povídek, kde jsou hlavními postavami půlelf Thompson a jeho rodina - žena Riacharda, syn Čolek a čistokrevný elf, dědeček Skjúwink (na obálce). Jednotlivé příběhy jsou psány čtivou formou přítomného času, jen u první povídky Zimní zakázka, mi občas drhnul. (Thompson seká, otáčí se a bodá...já nevím nějak mi to v tom textu nesedělo.)
Kdyby nebyl Thompson tak pomstychtivý a místy až nechutně netečný a nelítostný, možná bych měla knihu raději. Nejvíc se mi líbily povídky Prastarý nepřítel a Stříbrný roh, tam jsem se totiž i zasmála a stránky se otáčely skoro samy. Zato Zkázou Thonnieriky jsem se prokousávala dlouho. Celá je věnovaná pomstě Thompsona půlelfa, za pogrom před třemi lety, kdy ho vyhostili a zabili mu ženu (původní) a dceru.
Mohu doporučit všem fandům fantasy, a pokud Vám místy amorální chování zas tak nevadí, určitě se budete u knihy bavit. (ale co jiného čekat od nájemnho Žoldáka že). Je to první český autor fantastiky, kterého jsem četla a rozhodně mě nezklamal. Dokázal mě i přes všechno u knihy udržet:-)
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Zaujala mě recenze na tuto knihu a její pokračování. Také hrál roli fakt, že jsem chtěla přečíst něco od českého autora.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
krvavá řežba
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
přežít
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Zase s žádnou, i když poslední povídku se mi líbila postava Čolka. Je to ještě nezkažené dítě. Thompson je hnám pomstou a neváhá zabíjet pro peníze - lidi, elfy, orky. Hlavně aby jeho rodina přežila. To na něm bylo jediné pozitivní, do posledního dechu chránil svou rodinu. Dědeček je šílený starý elf, kterého v boji nikdo neporazí a vždy přijde v tu pravou chvíli. Richarda mi připadala jako mírně uťápnutá elfka, s jizvami od koutku úst po uši, která výrazně ráčkuje. Nakonci se k nim přidala půlelfka Arrieta, která byla až moc sexuchtivá a nejradši chodila v co nejvyzývavějším oblečení:)
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Příběhy jsou napsány velmi poutavě. Je zde zdůrazněno pouto rodiny a také odvrácená stránka života. Pokud neoplýváte zlatem nebo soryny, nejste čistokrevný člověk, máte to v životě sakra těžké. Co mě v půlce mile překvapilo, byly občas vtipné pasáže.
Především se mi líbilo popsání elfské dědičné paměti, kdy si mladí najednou začali vzpomínat na život svých předků a věděli pak vše, co oni. Dost mě překvipilo, že čtvrtelfové nemají špičaté uši. A jako poslední věc? Pterrové, bájná, krutá, ale velmi vyspělá rasa bytostí podobných člověku, kteří svým mláďatům deformovaly obličeje do podoby ptačích zobáků. Kdysi rozvinuli své hradby, vynalezli létající stroje i zavlažování - dokud nebyli skoro vyhlazeni.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Jak jsem psala, tak mi tam vadil Thompson. Ale mnohem víc jsem si nezvykla na slova samice a samec. Místo lidská žena, elfka, tam neustále používali lidská samice, tento sameček, je můj syn Čolek. (nebo používali slovo elfinka) atd. - nějak mi nešlo přes pusu.
Žádné komentáře:
Okomentovat