Blog dnes slaví 7 let své existence

Člověku se ani nechce věřit, že je o opravdu sedm let, co jsem tento blog založila. Nebyla jsem na něm aktivní celou dobu nepřetřžitě, ale nikdy jsem na něj nezapomněla a snažila se udržet ducha, ve kterém jsem ho založila.

Úplně prvním impulsem založit si blog, byla touha podělit se o povídku, kterou jsem zrovna ten rok psala. Chtěla jsem mít své místo na síti, kde si budou moc čtenáři přečíst mé povídky, ponořit se do mých světů, aby mohli na chvíli zapomenout na realitu všedního dne.

A jakýže byl první článek na blogu? Byla to první kapitola příběhu Síla duše. Jedná se o fantasy, je to takový svět skrytý ve světě na této Zemi v našem 21.století. Ještěři žijí mezi námi nepovšimnuti, ale jak dlouho ještě?

>>Kapitola 1. Proč já?<<

Jelikož byla kompletně přepsaná, smazala jsem ji a vložila znovu. Pro důvěryhodnost dávám i odkaz na >> Kapitolu 2. Proměna,<< která za ní hned následovala. Tento příběh je vlastně první dlouhá věc, co jsem napsala a ještě letos dolaďuji detaily. Člověk se pomalu učí a já mám sen, vlastně takovou svou vizi, že tuto knihu vydám:)

---

>>ukázka<<

=> Přistanu na všech čtyřech, ale nevzdám to. Můj hlad mě žene dopředu. Znovu mrštně vyskočím na nejbližší strom. Cítím z nich strach, ten vábivý pach, který otupuje můj zdravý rozum. Nabíjí mě energií. Přeskakuji ze stromu na strom, jenže má kořist je mazaná.

Kličkuje tak nepředvídatelně, že ji za chvíli téměř ztratím z dohledu. Jestli toho koloucha nechytím, budu hlady celý zbytek dne! Zahájím poslední pokus. Odrazím se od tlustého stromu, prohnu tělo, vycením tesáky. Kolouch je přímo pode mnou, ztuhne na místě. Náhle nepředvídatelně zahne doprava a já silou vrazím do stromu. <=

A právě letos, teď na podzim, začínám uveřejňovat pokračování Oheň v srdci.

Tuhle vizi blogu se mi podařilo udržet doteď, protože ač s přestávkami, tu uveřejňuji svou tvorbu a to nejen literární, ale také kresby, myšlenky, recenze a své názory na různé filmy a seriály. I když mám občas pochybnosti co tu mít a co ne, nakonec se rozhodnu, že chci mít na svém blogu vše co mě zajímá, každý si tu může vybrat.

Proto tu mám i ruriku o zdraví (já vím, že trochu zanedbanou), kterou jsem vystudovala a mám k ní blízko.

Možná se vám bude zdát, že tu není dost článků na to, že o je blog sedm let v provozu. Je to tím, že postupem času jsem měnila názor na to, co zde chci mít. Dříve jsem tu měla přehršel všeho a jen málo toho byla má vlastní tvorba. Teď už je to naopak a já už se těším, jak bude blog pomalu vzkvétat.

Co se týká vzhledu, je to kompletně moje práce, už několik let stará (takže jsem zapomněla, jak se to vyrobilo), ale zjistila jsem, že nemám potřebu měnit vzhled s ročním obdobím. Vždy, když se zamyslím nad možnou změnou, dojdu k závěru, že se mi tento ohnivý styl stále líbí a stále se hodí k duchu tohoto blogu.

Já doufám, že si blog zase najde své čtenáře jako tomu bývalo dříve a budete se sem rádi vracet, ať si přečíst nějakou dobrou povídku, knižní recenzi, tip na film nebo skvělou čokoládu.

Tak se mějte všichni krásně a já se jdu ponořit zase do voňavé knihy a nechat se unášet jejím příběhem.:)