Už dlouho jsem něco nenakreslila, u mě je to vždy takové nárazové. Najednou mě něco napadne, přímo tu kresbu před sebou vidím a když mám čas, tak vezmu tužku, gumu a papír a minimálně hodinu mě nikdo nesmí rušit.
O této kresbě to neplatí, proto je zvláštní. Kreslila jsem ji ještě v době, kdy jsem pracovala jako telefonní operátorka. Kolem Vánoc a Nového roku jsem se zbavovala stresu kreslením. Hlavně jsem kreslila vlastní mandaly (mám jich minimálně tucet a když jsem je kreslila, nevěděla jsem, že jsou to mandaly - do té doby jsme netušila co to je:), ale občas jsem se nechala unést a nakreslila něco tématického k příběhu Oheň v srdci, který jsem aktivně psala a dokončila v únoru.
Vypadá to flekatě, protože je to čteverečkový papír, z druhé strany popsaný. Původně to měla být jen čmáranice. Přece jen, perem se mi nekreslí zrvovna nejlépe. Jak jsem se divila, že zatímco jsem trpělivě snášela nálady zákazníků co mi volali, vyloupla se pod mými prsty tato nádherná žena. Prostě jsem zapnula autopilota a nechala ruku ať si kreslí. Hned jsem věděla koho kreslím a než jsem doladila detaily, soustředila jsem se co nejvíce na kresbu (dokonce i při hovoru a ani nevíte jak to člověka uklidňuje)
Takže vám mohu představit docela zdařilou kresbu propiskou (no, spíš víc než zdařilou, tu kresbu mám moc ráda). Jedná se o princeznu Illyarského rodu Naíklyn. Jestli vám připadá kresba smutná, byl to i trochu záměr. Přece jenom, princezna musela shodit hřebínek, sklopit oči i vzdorovitost a dělat co se na princezu sluší.
Žádné komentáře:
Okomentovat