Originální název: City od Bones
Vydal: Knižní klub
Rok vydání: 2013 (druhé vydání), první 2009
První vydání této knihy jsem přešla bez povšimnutí - upřímně, ta původní to úplně zazdila. Pak jsem si na facebooku všimla nových verzí, které mě praštily do oka. Přečetla jsem si recenze a jakmile kniha vyšla, hned byla moje. Prvně jsem se lekla, že to má filmovou obálku - ale byla naštěstí snímatelná a pod ní, krásné město s lebkami:) Obálka prvního dílu se mi líbí nejvíc společně s dílem posledním Město nebezkého ohně. Sice je to paperback, ale za to kvalitní a obal je dvojitý a pevnější než u obyčejných paperbacků.
Anotace:Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy a vstoupí tak do světa lovců stínů, bojovníků, kteří mají svět chránit před démony. A už z něj nevystoupí, protože její život se převrátí vzhůru nohama... Co je Clary vlastně zač? Kde se vzaly její schopnosti? A jsou pro ni spíš prokletím, nebo požehnáním? Zábavná, odvážná a neotřelá fantasy slibuje svým čtenářům strhující čtení, s nímž nebudou chtít přestat.
Hlavní hrdinkou příběhu je Clary. Na první pohled obyčejná patnáctiletá puberťačka, s rusými vlasy a pihami na tváři, která ráda chodí do Pandemonia se svým nejlepším kamarádem Simonem. Jenže tam se stane svědkem vraždy - ale neví, že démona. Když zavolá ostrahu, nikdo domnělé vrahy nevidí, kromě ní.
Když prohledává trosky bytu, napadne ji démon a jí se ho se shodou náhod podaří zabít. Potom k ní dorazí Jace, který ji sledoval a odvede ji do Institutu -potřísnil jí démoní jed a bez léčby by zemřela. Tam se Clary setká s ostatními lovci stínů - Alekem a Isabelou a knihovníkem Hodgem. Dozví se, že není civilka, ale lovec stínů. Jenže proč začala vidět démony až teď? Clary zjistí, že jí její matka nechala kouzlem zastřít vnitřní zrak, aby nikdy tento skrytý svět neviděla. I přesto je rozhodnutá zachránit svou matku ať to stojí co chce.
Bohužel do svého dobrodruství zatáhne i svého kamaráda Simona a matčiného přítele Luka a už není cesty zpět. Její matka nebyla unesena démony pro nic za nic a Clary pomalu zjišťuje kdo opravdu je a čím byla její matka- a to poznání se nebude nikomu líbit.
Hodnocení:
Kniha je napsaná velmi čtivým jazykem, bude vám to rychle utíkat -až moc. Je napsané v třetí osobě a ke konci se dokonce prostřídají vypravěči, takže uvidíme příběh z mnoha úhlů pohledu. To se mi na této sérii líbí. Není tu jeden hlaní hrdina.
Clary je velmi odvážná, hodně zvědavá a někdy až moc zbrklá. A chová se tak, jak se od děvčete jejího věku očekává, ale není zase naivní, jen občas trochu zaslepená. Jace je správně sarkastický a je podle mě kořením knihy. Bez něj by to za moc nestálo.
První polovinou jsem jen tak proplouvala - žádné dechberoucí momenty, v druhé polovině to dostalo spád a autorka nás mnohým opravdu drasticky překvapí. Škoda, že jsem si na netu omylem přečetla neuopozorněný spoiler a o finální rozuzlení přišla.
Město z kostí je velmi sympatická kniha, vlastně takový svět skrytý ve světě. Pomocí run a iluzí je nevidíme a oni tak mohou bojovat proti démonům a umravňovat rozdivočelé podsvěťany (vlkodlaky, upíry, víly a čaroděje). I když už mi dávno není náct, nechala jsem se zlákat a pohltit tímto světem a jsem za to ráda.
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Protože mě zaujala obálka a následně i několik recenzí. Chtěla jsem poznat skrytý svět.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
tajemství
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
hledat
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Docela blízko jsem měla ke Clary. Ráda kreslí, je impulzivní a vůbec taková sympatická postava. Oblíbila jsem si Jace a za zmínku stojí i nejvyšší čaroděj Brooklynský Magnus Bane.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Celý svět lovců stínů, který autorka napsala se mi moc líbil. Na každou akci byla reakce - třeba jen na to, že použijete runu - zůstane vám jizva. Dokázala jsem se pěkně ponořit do děje, že jsem neustále jen otáčela strany než byl konec. Velice se mi líbil styl, že se začali postavy střídat ve vyprávění. Na začátku se to trochu táhlo.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Negativum? Jedno bych měla. Autorka je asi přímo posedlá dlouhámi řasami u kluků. Jakmile Clary nějakého zmerčí, hned žasne jak úžasné má řasy, dlouhé jako dívka... no já nevím, ale řas jsem si u kluků nikdy moc nevšímala - přijde mi to trochu divné:D
zdroje obrázků v prokliku, jinak z www.goodreads.com
Žádné komentáře:
Okomentovat