Tahereh Mafi - Jsem roztříštěná

Originální název: Shatter me

Vydalo: CooBoo

Rok vydání: 2013

Počet stran: 218

Anotace:

Jsem prokletá.
Mám dar.
Jsem zrůda.
Jsem víc než jen člověk.
Můj dotek je smrtící.
Můj dotek znamená sílu.
Jsem jejich zbraň.
Budu se bránit.
Nikdo neví, proč je Juliettin dotek smrtící, ale Obnova s ní má své plány. Chtějí ji použít jako zbraň.
Ovšem Juliettina představa je úplně jiná…
Kniha, kterou držíte v ruce, vás bude děsit. Tuhle knihu nebudete moci odložit!

---

Už na začátku, vlastně hned první větou jsme hozeni do děje. Nemyslím do sběsilé akce, ale ani to není pomalý rozjezd ukazující Juliettin život. Je uvězněná, neví jaký je den, neví jaké je roční období, už neví jaké je to někým si promluvit, nebo cítit na kůži denní světlo. A dotknout se někoho? To si nemohla dovolit po celý život. Má totiž zvláštní/prokletí, a když se někoho dotkne saje z něj životné sílu a to rozhodně není bezbolestné. V cele jí dělají společnost čísla a starý zápisník, to vše a sen o letícím ptákovi ji ještě udržuje v realitě, někdy má ale dojem, že se zbláznila.

Vše se převrátí vzhůru nohama, když jí přidělí spoluvězně Adama. Celý rok neviděla a neslyšela žádnou lidskou bytost, která by nekřičela bolestí (jako třeba ostatní chovanci).

Ještě něco byste o Juliette měli vědět - má tak velké srdce, že jej bezelstně nabízí světu a ten ho neustále odmítá a šlape po něm. Najednou má potřebu Adama chránit - hlavně po té, co si uvědomí, že ho zná z dětství. Ústav, kde jsou zavření, má totiž svá krutá pravidla a kdo je nepochopí sám od sebe, zemře.

Jenže Obnova, hnutí, které chce ovládnout zničení svět, s ní má své plány. Chce ji využít, využít její dar, aby rozdrtili hnutí odporu. Chtějí ji zlomit, chtějí v ní probudit pomstu celému světu, který ji za život tolik ublížil. Co všechno si nechá líbit, co všechno udělá proto, aby přežila, záleží jen na její vůli. A vůbec neví, komu věřit, je obklopena lží a intrikami.

Na začátku příběh nabral celkem tempo, hned mě chytil a já nadšeně otáčela stránky. Nápad s přeskrtnutými myšlenkami je podle mě originální, osvěžoval děj a dával mu dynamiku. Juliettina fascinace čísly mi na začátku přišla skvělá, ale zhruba od půlky knihy mě to začalo dost otravovat. Protože ta čísla byla zapsána jako čísla a vždy mě to vytrhlo ze soustředění na děj. Někdy v půlce už to nebylo tak svěží a místy to hodně připomínalo červenou knihovnu. To bylo samé milostné toužení, láskyplná slovíčka, doteky... a akce nikde.

Autorka mě ohromila svým místy až poetickým jazykem. To, jak popisovala déšť, slunce, měsíc, svět nebo Adama. To vše bylo jemně vetkáno do jejích myšlenek a je to velký plus knihy.

Na to, co prožila a co zažije, má Juliette docela silnou duši, ale ještě to není poznat, protože většinu děje probrečí, nebo se zhroutí a dostane hysterický záchvat. Tohle mi na hrdince docela vadilo. Fajn, ze začátku bylo jasné, že je pořádně vyděšená, ale ke konci knihy by už mohla přestat brečet pokaždé, když se na Adama podívá - a mohla by přestat neustále dokola poeticky popisovat modř jeho očí. Takže sympatická celkem byla, měla velké srce - ale jinak to byla pěkná hysterka.

Adam - ze začátku jsem nevěděla co si o něm myslet. Několikrát proměnil své chvování a já ostražitě čekala, jestli si všechno nevymyslel. Přesto to byl velký plus příběhu, takový silný muž, který pro své milované udělá cokoliv.

Warner - má na starosti Obnovu v Sektoru 45 a velmi osobní zájem o Juliette. Její schopnost ho fascinuje a je ochoten udělat cokoliv, aby ji zlomil, aby ji donutil si uvědomit, že pracovat pro něj, pro Obnovu, je velká čest a smysl jejího života. I přesto, že byl v knize jako chladný záporák, není možné ho nemít rád. Něco na něm je... hm, doufám, že tam ještě bude.

Kenji - mihne se tam jen na chvíli, Adamův kamarád, vypadá na pěkné sympaťáka s prořízlou pusou.

Hodnocení:

Na závěr musím říct, že se mi kniha líbila. Opravdu. Nevyvolala sice u mě nějak bouřlivé emoce, (a zatím nemám potřebu si ji koupit), ale přesto se lehce četla, rychle uběhla a rozhodně mě zajímá pokračování. A to i když se mi zdálo, že má hrdinka všechno moc jednoduché a všechno jí moc vychází. Občas to bylo tak přeslazené, že si říkám, kam se hrabe Kelsey a její tygři. Proto to má jen tři hvězdičky.

A už chápu, proč Abyss nadávala na Marvel konec. Já osobně jsem si závěrečnou scénu představovala jinak - šlo to udělat jinak, a přitom ponechat to, co tam je. Ale autorka ne a teď to přímo bije do očí. (A já měla celou dobu v hlavě X-meny a Rouge)

zdroj: www.goodreads.com, obrázky v prokliku