Červnové Kočičí noci - ukázka z prvního dílu

Dohromady s Niviat a Cathy pořádáme celý červen hromadné čtení trilogie Kočičí noci od Blanky Jiruškové.

Rozhodla jsem se vás mírně seznámit s prvním dílem, který je z celé trilogie nejširší a zdá se i nejvíce spletitý. Je potřeba mít tu správnou náladu a chtít se ponořit do poetického květnatého jazyka. Pokud se ale rozhodnete vydat se do nebezpečných uliček Darína, budete odměněni citlivě vyprávěným příběhem, kde nejde jen o život, ale i o vlastní duši.

Nemůžeme si vybrat, do koho se zamilujeme... láska je vrtošivá, někdy ji holt věnujeme neprávné osobě...

---

Anotace:

Kdo je zajatec, jehož odváží na oltář své kruté bohyně jezdci Ginai Ničitelky? Jaké tajemství se skrývá pod pláštěm noci v pověstném Darínském přístavu? A kdo odpoví na zoufalou prosbu poraženého Šarzova bojovníka, pána z Deronu?
Na jevišti Darína je rozehráno precizně vyvážené drama plné lstí a intrik, odvahy, rodící se ze zbabělosti a nevyslovených tajemství. A ten, kdo prohraje, ztratí víc než život - ztratí duši.

Celý první díl má nádhernou obálku v modrozlatých tónech, kterou zpracovala Jana Šouflová. Líbí se mi ten noční pohled na osvětlený Darín. Příběh je na začátku tvořen zdánlivě nesouvisejícími epizodami, ale jakmile se dostaneme k jádru příběhu, začnou nám ty dílky skládačky hezky zapadat do sebe. Je však potřebova při čtení dávat dobrý pozor.

Děj nám velmi příjemně oživují autorčiny básně a nádherné kresby, na které je radost pohledět. Vždy mám ráda knihy s ilustracemi :)

Blanka Jirušková - vyhrála v literární soutěži "O železnou rukavici lorda Trollslayera" s povídkou "Hra o purpurová křídla" a tuto povídku rozšířila a zakomponovala do trilogie Kočičí noci. Také jsme si mohli přečíst povídky v lit. soutěžích Drakobijci.

Ukázka:

Martinella Olmin-Temari se pomalu blížila ke kočáru. Koně ochránců stanuli jako na povel a jezdci ztratili svou povýšenou jistotu. Namířené dřevce kopí se zastavily na dvě dlaně od její hrudi. Jako by se střetly s neviditelnou hradbou, možná vyvstala z jejích úzkých očí, jimiž si zdola měřila tváře ozbrojenců. Na okamžik celá ulice strnula v němém očekávání.

A tu konečně, zřejmě překvapen tím tichem, se za okénkem vozu, chráněným hustou zlatou mříží, objevil sám pan z Agaspasu. Martinelliny úzké oči pronikly jako ostří tou záštitou a našly si tvář knížete... A hned vedle ní jinou tvář, obličej mladé dívky, která znepokojeně vyhlížela přes knížecí rameno. Lidé v ulici ji uviděli také.

"To je jeho dcera," zašeptal kdosi. "Taura."

"Agaspasův levoboček," ušklíbl se další.

Po vědmině tváři se mihl temný úsměv. A pronesla zřetelně: "Nevrátíš-li cizí děti, přijdeš o vlastní."

Mluvila celkem klidně, tiše a bez patosu a přece všechny přítomné zamrazilo až na dně duše.

Oči zástupu se upřely na dívku, nad níž byl nepochybně vynesen strašný ortel. Jen pan z Agaspasu se díval jinam. Prázdným pohledem sjel po Martinelle a řekl suše a bez důrazu: "Zabte tu čarodějku."

Knížecí gardisté strnuli. Vůbec se jim nechtělo veřejně spáchat vraždu, nebo na sebe přivolat nějaké zlé zaříkání. Jen jejich velitel, vědom si povinností vazala, neochotně tasil a popojel na koni k ženě.

Báseň: Romance z Darínského divadla

Nezhasínejte všechny svíce,

nechte tu záři svatou žít!

Někdy i znavení, i spíce

po světle můžem zatoužit

Noc, to je palác bez petlice

v něm žádné zámky neplatí

a dveřmi, svěřenými klice

zloděj se může vedrati

Noc patří úkladům a dýce

noc, to je společnice zrad

nezhasínejte všechny svíce

jen to bych na srdce vám klad...

Když hoří, může stát se sice

že se v zlý požár promění

však než se zřítit do temnice

lépe se spálit v plameni...

Tak doufám, že jsem vás navnadila čtení. Je to trochu pro úzký okruh čtenářů, ale já si nadšeně vychutnávám, když to čtu podruhé :)

Vaše Dragita

zdroj: www.fantasyplanet.cz, Legie.info