Ta báseň Proměna mi nedá pokoj, koukla jsem se na ni a zase bych ji předělala. Tvořila jsem a tvořila až jsem musela uznat, že by to mohlo zůstat samostatně. Tato báseň, stejně jako její předchůdkyně, vznikla na téma mé povídky Prokletí.
Smrtelný jed ovládl křehké tělo
v žilách se majetnicky rozpíná
temnotě ven by se chtělo
nastal její čas, už se neukrývá
Vědomí bojuje o život svůj
tělu už pomoci není
hochu říkám ti stůj
tvá dívka upadla v zapomění
Díval se, nadějně doufal
nestalo se nic, zázrak se nekonal
Naposledy prázdně vydechla
otevřela ztěžklá víčka
její kůže se podivně zabarvila
šedivé pruhy zdobily i krásná líčka
slyšel jen, jak výhrúžně zavrčela
než jeho horká krev, studenou zem pokropila
Žádné komentáře:
Okomentovat